Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ne to jsou pohádky, Tvoje pohádky. Realita je taková, že křesťanství, potažmo náboženství nikdo za ideologii ani za lživou propagandu nepovažuje.
Máš to v hlavě popletené podobně jako Visitor, jenom to co on vidí v Západu a anglosasech, ty vidíš v náboženství.

Realita je taková, že křesťanství, potažmo náboženství nikdo za ideologii ani za lživou propagandu nepovažuje.

A to je právě to neštěstí, že se lidé utěšují jakýmsi pohádkovým bohem, který naplánoval Zeměkouli, počasí, život a dohlíží na štěstí bohumilů a bohověrců. Tohle vede k pomatení mysli prostého človíčka, který kapituluje před mocnými entitami zneužívající prolhanou ideologii a nechá se sebou "vorat". Který řeší problémy a strachy žadoněním a podkuřováním pohádkové bytosti, zvaným modlitby (prosby).

Když si někdo přizná pravdu, že pohádkovej pámbíček neřeší problémy lidí, od válek a vražd po přírodní katastrofy, je v prostém faktu, je ten pámbíček je jen pohádková papírová figurka.

Neštěstím je naopak pýcha, která měje člověka k přezíravosti a povyšování, k netoleranci až nenávisti, a ke lži. Šermuješ se slovem "pravda", ale ve skutečnosti o pravdu nestojíš, protože si jí nedovedeš přiznat, a namísto toho se neustále rochníš v bahně svých lží (tak jako ten vepř).

Na pobožných je ta pýcha dobře vidět.
Je nás šest miliard, heč.
Máme hodného boha, heč, heč.
Jsme po smrti nesmrdelní, heč, heč, heč, heč.
Máme nejlepší morálku, heč, heč, heč, heč, heč, heč.

Pýcha je naopak vidět ve tvých projevech méněcennosti i ve tvé netoleranci až nenávisti vůči náboženství.

Máš to pomatené, jako ostatně neustále.

Pomatený je ten, kdo si vymýšlí, aby předmět své nenávisti očerňoval, a vysloveně lže, protože nedovede přijmout pravdu (skutečnost). Takže ty seš ten, kdo je pomatený. Svou netolerancí a nenávistí, vycházející z tvé povýšenosti, tvého pocitu nadřazenosti.