Bůh tvořil, podstata hmoty nám je neznámá, čím hlouběji do ní pronikáme tím méně nalézáme. Možná opravdu hmota vzniká (a ihned zaniká) fluktuací vákua, kterého podstata nám uniká. My něco vidíme, třídíme, hodnotíme ale v důsledku nevíme co to vlastně je, proč to je, kde se to bere, odkud a nakonec vznikne otázka, proč nad tím přemítám, kdo jsem etc. Omlouvám se, nechci zde vnášet filosofii. Pro mě je Bůh důležitý práve tím, že si uvědomuji bílé místo, je mi to srozumitelné. a je mi srozumitelná interakce vnitřního a vnějšího světa. Někdy více a někdy méně. A rozumím všem včetně starověkých národů, kteří se snaží nalézt cestu k porozumění vlastní existence. Jejich hledání, i nalézání.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
