,
to asi ne, domnívám se že kolem desátého roku si začne dítě tvořit světonázor. Začne se ptát, po smyslu své existence a to je taky moment kdy se ptá zda to co je kolem je vše nebo zda existuje něco neznámého, nějaký svět za světem viditelným. Třeba mě fascinoval "světelný kužel", v té době se probíraly lorenzovy transformace a jak má rychlost světla vliv na náš svět, že vlastně vše vidíme "jakoby v minulosti" Tedy nic opravdu nic není přítomnost, nebo ano? A pokud ano co to je? Tak jsem přemýšlela jako dítě. nebyla jsem věřící, ale cítíla jsem že něco je za realitou, něco přítomného a nám neviditelného. Protože světlo dovoluje jen pohled do minulosti. a přítomnost je teěď...tedy to bylo pro mě jako dítě tajemné. Nevěřila jsem v Boha, tomu se všichni vysmívali a já taky. Teprve časem jsem přestala být tak odmítavá.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
