Bytost je jedinec jevící známky života a vlastního myšlení.[1] Je to
původně teologický a filosofický pojem označující jednotlivé a oživené
jsoucí. Pojem vznikl ze slova být patrně jako ekvivalent lat. ens[2], ale na
rozdíl od jiného českého ekvivalentu, totiž jsoucna, má užší význam a
označuje se jím obvykle člověk nebo duch. V tomto významu se vyskytuje i ve
starší literatuře, v současné češtině jde o výraz spíše knižní,
užívá se však stále pro bytosti člověku podobné a přitom netělesné,
případně i pohádkové.[zdroj?!]

Boha v té definici nevidím ani neslyším.

