Něco mi říká, že každý věřící by se raději setkal s ateistou než s antiteistou.
Něco mi říká, že každý věřící by se raději setkal s ateistou než s antiteistou.
... a není to to "něco", nýbrž zralý úsudek.
Jasné je to i z dějin náboženských válek, Třeba té 30.-leté katolíci proti protestantům, 100.-leté francouzských katolíků proti anglickým katolíkům, a také té katolíků proti Husitům.. Antisemitismus katolíků je v podstatě náboženský konflikt se Semity.
Pobožní měli málokdy problémy s ateisty,.Teda ne zrovna fanatičtí pobožní, nesnášející kohokoliv, kdo není soudruhem jejich náboženského ritu a vyznání.
Náboženská tolerance vzniká i z pragmatických důvodů, když si vládci
uvědomí, že konflikty oslabují stát. Příkladem je Toleranční patent
Josefa II., který umožnil protestantům a židům praktikovat víru, nebo
Edikt nantský, který dočasně ukončil náboženské války ve Francii. V
Osmanské říši fungoval millet systém, který zajišťoval náboženským
komunitám samosprávu, a v USA První dodatek ústavy garantuje náboženskou
svobodu. Tedy víra a ateismus nemusí být nutně v konfliktu, pokud se
vytvoří podmínky pro respekt a spolupráci. Ve společnosti funguje lépe
pragmatický přístup než ideologické spory a také historie ukazuje, že
tam, kde se lidé soustředili na společný zájem, bylo méně náboženských
konfliktů. 
Věřící jsou tedy komplet hlupáci, neschopni rozlišovat?
No možná máš pravdu