Člověk si vždy vytvářel bohy – s malým b. A když vyhlásil smrt Boha
s velkým B, neosvobodil se. Jen si dosadil nové modly. Bůh s velkým B
představuje absolutní Pravdu, Lásku, Zdroj bytí – ale lidé ho nahradili
těmi, kdo jim slibují méně a žádají více. 
Nietzsche psal, že „Bůh je mrtev“ – ale tím neoslavoval svobodu.
Ukazoval prázdnotu, kterou po sobě zanechává. Když zrušíš Boha s velkým
B, nevznikne prázdno – vznikne trh s falešnými božstvy. Každé z nich
křičí: „Uctívej mě!“ – a lidé poslouchají. 
Moderní člověk si říká ateista, ale to je často jen iluze. I ten, kdo
odmítá Boha s velkým B, si nevyhnutelně vytvoří „boha“ s malým b –
ať už je to kariéra, věda, tělo, národ, nebo sám člověk. Nejde o to,
jestli věříš v Boha – jde o to, co stavíš na první místo. 
Nietzsche by se neptal: „Věříš v Boha?“
Řekl by: „Ukaž mi, komu se klaníš – a já ti řeknu, čemu jsi
propadl.“ 

,

