ale nic mu nebrání kolonizovat vesmír
Ale brání a to fakt obrovské rozlohy Vesmíru. S dnešní technikou
hlemýždího tempa by jsme dojechali do nejbližší soustavy vzdálené 4,2 LY
za sto dvacet tícíc roků to dá bratru skoro 3 tisíce generací. To je
jídla a pití bazény vody. No a pochopitelně jadernou elektrárnu fungující
bezchybně sto dvacet tícíc roků.
Snílkové sní o stoprocentní recyklaci extrementů a velkého skleníku na
pěsťování potravin. Na Zemi byly dva, nebo tři pokusy o autarkní biosféru
s hrstečkou lidí - nezdařilo se, umělý ekosystém kolaboroval. Přestal
fungovat. Lidé otevřeli tu biosféru a zdrhli v době kratší, než by trvala
cesta na Mars.
Ne ne, lidé nejsou schopni strávit ve Vesmíru tak dlouhou dobu a to nepočítám smrtelné energetické a partikulární záření v prostoru. Cesta lidí Vesmírem je pouhé zbožné přání, tady nesplnitelné přání.
nějako Rychlou raketou - Když se proton a antiproton srazí, zmizí a
uvolní čistou energii (ve formě gama paprsků).Tuto energii by bylo možné
teoreticky využít pro extrémně výkonný pohon.
A u Proxima centaury si za 10let i dříve. A ještě si zkrátíš stárnutí o
nějaký ten rok. 
To jo, to jo. Akorát to má chybičku v tom, že si antihmotu musíme draze vyrobit ... a nemáme v čem ji uchovat.
Ona by stačila fúze vodíku, nebo deuteria, tou by se prý dalo pro
vesmírnou loď docílit snad až jedno procento světelné rychlosti. To by pak
vyšlo trvání cesty na vzdálenost 4,2 LY na 420 roků, tedy na 10 generací
cestovatelů.
Pochopitelně by byla do systému Centauri vyslána nejdřív robotická sonda a
za deset lidských generací (řekněme za 424,2 roků) by se lidé dozvěděli,
jestli je tam obyvatelná planeta.