,
Ondi
Máme jednoho, nebo máme každej jednoho? To je rozdíl!
A jaký vliv na to má slovo svého? Vždyť např. každý Čech má svou vlast, a tou je Česko. Co to podle tebe znamená – existuje 10 milionů Česek, nebo je jen jedno a slovo „svou“ na to nemá vliv?
A co když někdo má svou oblíbenou píseň? Znamená to, že už ji nemůže mít za oblíbenou nikdo jiný?
Nebo jakou „logikou“ docházíš k závěru, že má „každý svého“?
To je docela dobrý příklad neb vlastenectví projevujeme každý osobně :-)
A je jich teda 10000000, nebo jen jedno? Když ho každý máme za svou vlast? Téhle odpovědi se zase vyhýbáš?
A všichni dohromady jich tedy máme kolik? Jednoho společného pro všechny, nebo každý jednoho pouze svého?
Jeto zcela jednoduché :
Efezským 4:6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny
působí a je ve všech.
Jen skrze ženy se projevuje mateřsky :-)
To s tím jástvím je pěkná blbost. Zkus to vysvětlit třeba Angličanům, že nemají zájmeno „já“ dávat na začátek věty!
Jde tedy o to, kdo rád mluví o sobě – takže co s tím má společného používání osobních zájmen? Nebo si snad myslíš, že věta „Já se na to vyseru“ je příznakem, že její autor rád mluví o sobě?
Tak znova říkám – vysvětli to Angličanům. Nebo jsou to všichni egocentristi?
