,
Musím se přiznat, že v irčitém období manželství jsme trpěl touto neurastenií, jak se tomu odborně říká, kdy jsme zamkl, popošel pár kroků a vátil se zkontrolovat, jestli jsme zamkl (občas protaženo až do kuchyně k plynovému sporáku, i když jsme věděl, že na něm třeba ráno nikdo nic nedělal). Když jsme kontroloval ty dveře a zjistil, že jsou zamčené, přesto jsem odemkl a znova zamkl .-))))))) pak jsme se ještě nejméně jednou vrátil zkontrolovat, jestli opravdu nejdou otevřít jen tlakem :-))))))))))))))))))))))))
Pak mne na necelý rok opustila žena a když jsme žil sám, neurastenie sama prakticky okamžitě zmizela. Přičítám to tomu, že předtím jsme měl odpovědnost i za jiné lidi, pak už ne a nic jsme nepotřeboval kontrolovat.
NAŠTĚSTÍ!!!!! když s epak vrátila, neurastenie už zůstala, kde byla, a ťukám na radiátor, dodnes to tak je :-))))))))))))
