a zbabělost, rezignovanost - to být může?
to je falešná pokora. Dělání ze sebe pokorného. Je o tom dobrá bajka... o kyselých hroznech.
no jenže když bude někdo zbabělý, rezignovaný, tak on to nebude jen falešně hrát, ale navenek to bude působit jako pokkora
působit to může, ale není. Stejně tak může něco vypadat jako láska, ale láska to není etd etd... něco je vypadat a neěco jiného být... být ve smyslu pravdivém. Pravdivost je podstata... to co najdeme úpln nejhloub, z čeho vyvěrá ostatní, příčina příčin. hlubina
A o tom píšu :-)))))))))))))))))))))))))))
Že něco může vypadat jako pokora, ale bude to zbabělost, rezignovanost.
Tedy to ale nebude hraná pokora, ten dotyčný je opravdu zbabělý,
nesebevědomý, ..... a tyhle vlastnosti se navenek mohou jevit jako pokora.
a moje otázka zněla : jak to poznám? :-))))))) pakliže dotyčného neznám roky .....
"Být ve smyslu pravdivém" je co? .-)))))))))))))))))))))))
Ten zbabělý, rezignovaný člověk bude žít ve své pravdě, tedy zbabělosti a reziignaci. A tím bude determinováno jeho chování, které bude mít rysy pokory. Ale pokora to nebude. A on to nehraje, on se chová "v pravdě", tedy tak, jak je mu přirozené .-)))
O pokoře jednou v telce vypravoval český režisér a herec Jiří Strach že bez ní nejde ... nevím jak to řekl... ale že bez ní "nic" nejde.
On je praktikující katolík, dominikánský terciář
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Strach
Tak tím se to vysvětluje komplet .-))))))
Když má Strach, z Boha strach, musí být pokorný, jako pan Pokorný
:-)))))))))))))))
Také jsem sledoval a vydržel to asi pět minut. Lotrando a Zubejda se mu povedl.
Proto bychom neměli rozebírat jiné...nýbrž nahlížet smi do sebe. tedy pravdivá sebereflexe. Ale to patí pro ty, co chtějí a touží poznat pravdu. Ti kteří jsou obráceni směrem vena řeší chyby a nedostatky druhých, sami sebe pravdivě poznat nechtějí.
Nerozebírat jiné je těžké. Teda ve smyslu "pro sebe". Peci jen žijeme ve stejném geoprostoru, s někým blíž, s jiným na větší vzdálenost, ale musíme pro vlastní ochranu mít alespoň představu, co je ten druhý zač. Proto sledujeme a rozebíráme druhé. Proto si děláme závěry a ty obecnější třeba i zveřejňujeme. Proto se zajímáme o zkušenosti a postoje jiných.
Proto si myslím, že jak oddat se imaginárnímu "Bohu", tak nějaké imaginární Nirváně, což jedno i druhé jsou jen formy rezignace na reálný svět a hledání nějaké substituce pro život, je obé ve své podstatě chyba
Rozebírání jiných lidí je záliba pavlačových drben a pavlačových
drbáků.
Jak píšeš, "nevidí si na špičku nosu", ale o druhých ví vše přesně.

Z věřících to dělá jenom Jonatán, ale ateisté tu rádi souhrnně rozebírají věřící a "vědí" o nich celou řadu věcí.
Si
myslím, že "pokora" je mimikry, tedy klam a podvod předstírající mocné
(bohaté) osobě, že v "pokorném" je spolehlivý, neškodný, levný a
nenáročný, prostě pokorný služebník.
Co se "pokornému" odehrává v hlavě nedá "pokorný" ani náznakem najevo,
ale když v "pokorném" "bouchnou saze", tak svému pánovi zakroutí krkem.