,
Ondi
rostě sis sama stanovila, že duševní stav v pravdě, spravedlnosti, harmonii, je "boží stav"
přičemž sis současně "pokorně" uzavřela, že to, co je objektivní, spravedlivé a harmonické (navíc jak jsi také myslím psala NE PRO JEDINCE, ALE PRO VŠECHNY) určuješ ty. :-)
hmmm, nemyslím žebych to určovala já. V tomhle jsem hodně otevřená, nikomu neurčuji co si má myslet a jak má být objektivní, spravedlivý či pokorný. Pokud to tak vyznělo, musím se nad sebou zamyslet a udělat pořádnou sebereflexi. Vždycky jsem si vážila svobody.
No pokud píšeš, že Bůh je spravedlnost, harmonie, pravda - i když ho neznáš, máš jen "naději", tak si to určuješ sama. sama pro sebe. ani nemusíš pro druhé. stačí už jen to, že si sama určuješ, co je pravda, co je láska, co je spravedlnost, co je harmonie - i když to nemáš nijak objektivně potvrzené.
neříkám, že to určuješ druhým, ale je fakt, že i u druhých bys to posuzovala podle sebe, tedy subjektivně
vůbec nerozumím tvému komentáři. asi to přesahuje mojí rozumovou kapacitu.
Právě proto že si nechci určovat co je harmonie, co je spravedlnost, co je láska, že chci odstoupit od svých představ a dát životu svobodu, právě proto je spravedlností, harmonií a láskou nedosažitelný Bůh.
Ale ty sis ji určila, v podobenství Boha.
Podle toho, co teď píšeš, bys teda neměla mít absolutně žádnou
představu o tom, co to je, ta spravedlnost, pravda, harmonie, když to
přisuzuješ NEDOSAŽITELNÉMU Bohu, čili sama píšeš, že toho nikdy
nedosáhneš (možná až po té smrti, jako každý z nás a jako každému už
ti to pak bude totálně jedno)
Neurčila, přesouvám ji na Boha... nemohu vědět objektivně či absolutně, mám jen částečn informace.
Jenže ty nemůžeš vědět ani to, že ji má Bůh.
I kdyby to byla pravda, ty nebudeš schopna to určit, jen subjektivně
věřit
Proč bych to nemohla vědt, pokud je takhle Bůh definován. Jsou to základní atributy.
Protože sis ho tak definovala ty, vy, věřící, aniž byste měli
ponětí, co bůh je.
To je irelevantní
Nenzývejte to bohem, nazývejte to jen spravedlností, harmonií, pravdou - a bude vše v pořádku. Uvedené vám neumožní postulovat nějakou chymeru
jde taky o to se sjednotit na nějakém společné cestě či rituálu, něoc co společnost sjednotí eticky. akceptace pravidel etc. Něco co přesahuje zájem jednotlivce způsobem, na kterém se dohodnou ideálně všichni.
jasně, mohu se jen domnívat a s vědomím, že se mohu mýlit. Tedy klidná otevřená mysl. A pokud se mýlím, přijmout svůj omyl.
No a takhle to máme my ateisté.
Součet to má zjevně jinak, podle jeho výroků za posledních asi 7 dní
.-)))))))))))))))))))))
Soucet se nemýlí .-)))))))))))))))))))))))
On je takový etalon pokory :-))))))))))))))
jenže on podle mě není věřící, spíše ateista. Nevím, neznám k jaké denominaci se hlásí. HOdně se opírá o Junga, ale to je spíše psychologie než náboženství.
Já souhalsím, proto mu věřící neříkám. V posledních dnech se tu
zastával budhismu, je zcela utopen v jingovi a dalších :-)))) nicméně o
potlačení ega, pokoře ap. tady psala píše :-)))))))))))))))))
takže to mohu použít :-))
