ad ratka:
.."a napadlo tě, že to byl moment, kdy padla zeď mých předsudků? že
nešlo o to že jsme začala věřit, nýbrž jsem se přestala bránit a myslet
si že věřící jsou na hlavu"..
uprimne receno nenapadlo, protoze v nasledujicim prispevku jsi psala o zazraku a
bezprostrednim krtu..
Dnes to považuji za zázrak, můj život se změnil. Vrátila jsem se domů, zavolala do nejbližšího kostela a požádala kněze o křest


