no ano, protože jsem si uvědomila že jsem křesťanka a vždycky jsem byla. MOji rodiče byli učitelé, ateisté. Měla jsem vůči věřícím takový ten pocit, že jsou nějak blem blem. Přesto jsem vždycky pátrala po tom, co je vlastně vesmír, kde se vzal, jak je možné že myslím... tyto otázky jsme měla vždycky. Ale nikdy mě nenapadlo, že by mi mohlo křesťanství nějak pomoci... a pomohlo, když jsem se smířila s tí, že křesťanství je OK. Nemusím být jogín.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
