Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Pokud nejsou omezeni naším časem, prostorem ani vyspělostí, kontakt nebude možný, bude to zcela jiná forma života. Možná i věčná. Kontakt nemusíme vůbec pochopit a ve své podstatě oni jako zcela jiný druh nemusí naši existenci ani zjistit
Já sám jsme vyznavačem transhumanismu.

Ovšem fyzikální zákony lze předpokládat v celém našem vesmíru stejné

Rozumím. Předpokládat můžeme ledacos, ale může jít třeba jen o míru působení.
Taková cesta AI kosmem pomocí radiových nebo laserových vln by nebyla marná. Na konci by si našeho inteligentního přítele poskládali a poslali zpět, je to snazší než mezihvězdný let. Vpravdě digitální expedice:-))

máš horečku? nebo nechápeš fyzikální zákony které platí pro celý náš vesmír.
Psal jsem přece, že ani světelná rychlost není dostatečná pro cestování vesmírem. Ty ovšem nemůže ani touto rychlostí letět. Vesmír se rozpíná v současnosti nadsvětelnou rychlostí a stále zrychluje. Za horizontem událostí je též náš vesmír akorát se z něj nic nedostane k nám. Ani ti tví zelení mužíčci.
Napsal si další nesmysl o laserovém paprsku- kam by asi doletěl pár set kilometrů, fyzika nedovoluje laseru být nerozbíhavý. To je přímo dáno Heisenbergovým principem neurčitosti. Skus si také něco nastudovat než sem něco plácneš.

Mám si povzdechnout?:-)

ano povzdechni si nad svou neznalostí fyziky a přestaň fantazírovat jako Däniken

Co je za nedosažitelným horizontem nevíme a vědět nemůžeme. To nemá s principem neurčitosti, platícím v kvantové mechanice, nic společného.
Musíme se smířit s tím, že do všech detailů struktury Vesmíru a Nadvesmíru proniknout nemůžeme. To, co o Vesmíru víme jsou informace ze zachyceného el-magn. záření (fotony) a z experimentů energetických srážek částic atomu v urychlovačích. A myslím si, že jsme se takhle dostali téměř na horizont poznání hmoty.

Co zbývá objevit je podstata Prostoro-času a Gravitace. Můžeme si být ale jistí, že každý dílčí objev dá vzniknout spoustě otázek. To je vlastně štěstí, že nám nezodpověděné otázky nabízejí další a další témata na bádání. V tomto směru je řešení problémů, nejistot a otázek, smyslem života inteligentních individuí.

Žádný kontakt s mimozemšťany prostě nehrozí – nic není rychlejší než světlo. A i to je na vesmírné vzdálenosti zoufale pomalé, takže pro přenos informací nepoužitelné. Za horizontem událostí je navíc konec, odtud už se nic k nám nikdy nedostane. A řeči o „jiném chápání času a prostoru“ jsou jen zoufalé bláboly – čas je čas, prostor je prostor. Technologie na tom nic nezmění.

Zase plácáš
Určité entity v různých formách, s vyspělosti k opuštění domovské planety, tady můžou bloudit vesmírem už miliardy let. Potvrdit se to nedá, ale nedá se to ani vyloučit. A nedá se ani vyloučit, že by život na Zemi nemohli zařídit taky oni. Možností je víc - to jen ty and company máš tu jednu jedinou.

Bloudit vesmírem to mohou asi tak jak mravenec kolem mraveniště, ale do Ameriky se jistě nedostane po svých.
Život na zemi nezařídili oni, protože neexistuje pohon lodi,,,, který by byl schopen je sem na zem dostat. Jsou příliš pomalí a příliš daleko.

Vidíš to očima člověka.
Ano - pro tebe neexistuje pohon, o kterém píšeš - pro jiného to to může být zaostalá žáležitost.

Uvědom si, že to co bylo před 60-100 lety sci-fi, to je dnes realitou.
Co bude za 100-1000 let???.

Napíšu to slovy, kterým rozumíš: vůbec nerozumíš tomu, co jsem napsal (nebo nechceš rozumět) a píšeš pořád dokola něco, ve smyslu Jiřího Grygara, 80. let, 20 století. Také jsem viděl "Okna vesmíru dokořán":-)

napsal jsi sračku hlupáku a nevíš o tom. Co tady meleš o 80letech? samozřejmě to co říkal Grigar to říkají vědci dodnes. Jenže ty si hňup co nechápe přírodní zákony a myslí si, že se dají nějakým zázrakem obejít.

Pokud bys měl absolutní pravdu, nemusel bys jí neustále opakovat. Já vím agora je velká a snese vše.
K tomu Grygarovi, možná to bude kniha Mimozemské civilizace - mýtus nebo skutečnost, od Marcela Grüna. Kdysi jsem jí četl a tam se „hodně vysvětlovalo“, ale spíš z pozice skeptika. Každý má právo na názor. Já si nemyslím, že jsme ve vesmíru sami. Taková představa mi připadá jako projev lidské pýchy, ne racionálního úsudku. Kontakt jednou nastane, a pokud o nás nikdo nejeví zájem (což bych i chápal), pak takové setkání bude náhodné. K těm cestám a fyzikálním zákonitostem s nimi spojených, se už vyjádřili i jiní (Ondi, Dalko…).