Kdyby zítra zmizela všechna náboženství, morálka by nezmizela s nimi.
Už dávno před vírou v bohy existovala pravidla - kmeny trestaly zradu,
odměňovaly spolupráci. Morálka nevznikla s náboženstvím. Evoluční
biolog by řekl, že morální chování je výhodné pro přežití skupiny a
empatie, spravedlnost, péče o slabší zvyšují šance na přežití.
Zároveň si myslím, že by se náboženské skupiny začaly znovu formovat.
Lidé potřebují oporu, smysl, něco, čemu mohou (potřebují) věřit. A
právě v tom hledání by mohlo dojít k napětí. Mám obavy, že by při tom
mohla téct i krev. Ne kvůli ztrátě morálky, ale kvůli boji o to, kdo ji
bude určovat.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
