Studie, třeba z USA, odhalila, že vzdělání sice oslabuje víru ve
vyvolenou pravou víru nebo striktní biblickou interpretaci, ale zároveň se
zvyšuje pravděpodobnost víry v posmrtný život, a vzdělaní lidé častěji
navštěvují kostel nebo čtou Bibli.
Dlouhodobé studie potvrzují spíše slabý efekt univerzitního vzdělání na
liberalizaci náboženských přesvědčení. Někteří studenti si během
studia uchovávají své původní víry, a změny jsou často dílem
sociálního prostředí, nikoli samotné univerzity.
Globální studie zjistila, že v některých západních zemích vyšší
vzdělání koreluje s menší náboženskostí, ale výsledky nejsou
jednoznačné. Například v Číně vzdělaní mladí lidé mají obdobnou,
někdy i vyšší míru náboženského převzetí než méně vzdělaní, a
vyšší toleranci vůči víře v kontextu vědy
Analýzy zřejmě potvrzují, že mladí spíše než tradiční víru hledají
spiritualitu nebo individuální smysl života, nikoli institucionalizované
náboženství. 
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
