Individuální empirie prokazuje tomu jedinci existenci fenoménu, a odvozeně i působce toho fenoménu. Z povahy toho fenoménu vyplývá, že je to projev něčeho člověku nadřazeného, tedy něčeho "nad ním". Není mu tím přirozeně prokázáno, že existuje nějaká bytost někde mimo čas a prostor; představovat si toho působce (tedy toho boha) zrovna takto, je už věcí výkladu a víry.

,
u mě stál asi bůh chaosu...
šplhat a šplhat a na tu horu
vyšplhat ikdyby nevím co... 

