Jestli někoho nějaká přírodovědná nebo historická nepravda v bibli
odrazuje od uvěření, tak nepochopil, co bible sděluje. To ostatně
vyjádřil už Ježíš, že víra založená na důkazech (tedy na rozumu), je
méně hodnotná než víra založená na citu ("blahoslavení, kdo neviděli a
přesto uvěřili"). Protože k tomu citu se ten první člověk stejně musí
dopracovat, má-li být jeho víra upřímná. Stejně jako třeba apoštolové
zpochybňovali historicitu výčtu rodokmenů.
Vždycky, v každé době byli lidi, co rozpoznali pravý obsah těch
příběhů, takový je původní význam slova esoterismus coby protiklad slova
exoterismus. Právě věda nám v tomto rozpoznávání pomáhá, když odhaluje
omyly v jejím chápání.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

,