Rád bych řekl jednou tuto větu: Jsem ateista, díky Bohu. 
Rád bych řekl jednou tuto větu: Jsem ateista, díky Bohu. 
Ono to vypadá jako paradox, ale nemusí být :-)))))
protože spojení "díky Bohu" si můžeš vysvětlit jako PODĚKOVÁNÍ Bohu,
pak to je paradox, ale i jen jako určení důvodu, díky komu/čemu jsi
ateista. a samožejmě že tady platí uvedené neparadoxně, já jsme ateista
jen díky tomu, že někdo věří v boha a popisuje ho tak, jak to dělá
.-)))))))))))
Jak řekl Jára Cimrman: Jsem tak velký ateista, až se bojím, že mě Bůh
potrestá. 
Ještě že Bůh dal svobodnou volbu. A my si můžeme zpívat: Plavu si ani
nevím jak, neznám,prsa, neznám znak. Mám hlavu,pouze ideálu. 
"Plavu si ani nevím jak, vždyť
nemám prsa, nemám znak
mám jen hlavu plnou ideálů."
ty nemáš prsa? ani znak? .-)))
???
Ty nazýváš prsa bicepsem???????
Já teda kulturista nejsem, ale nejsou bi-cepsy ty rozdvojené svaly na ruce od
ramene k lokti?
já myslel na to, co jsi ty udělal se svým znakem, že ho nemáš :-))))

Rád bych věděl proč v rovině prsů (které má mimochodem i chlap - prsní
sval) poukazuješ na své bicepsy na rukou.

Ano zatím je tomu jinak,nemohu se tvářit ateisticky, když uvnitř mě je
Bůh. 