Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #140450

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
26.09.25 22:52:14 | #140450
Reakce na příspěvek #140442

ten tvůj otisk ? je to normální věc, pokud se transformuje částice v jinou, tak se transformuje i informace o ní.
a dala by se zpětně ta původní informace zrekonstruovat. Původní informace zanikají a vznikají z nich ty nové, takto svět funguje. Ale z těch nových se dá rekonstruovat minulost, dalo by se říci, že se dá vše pustit pozpátku, třeba do doby, kdy vznikal náš svět. Toto vše ale nemá nic společného s vědomím. AI, i když má přístup k obrovskému množství informací, pořád funguje na principu statistiky a vzorců, ne na principu opravdového porozumění. Je jako papoušek, který říká věty kterým nerozumí.


 #140442 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
27.09.25 14:24:11 | #140462 (1)

„Ano, transformace částic s sebou nese i transformaci informace, to je základní princip fyzikálního světa. Z nových stavů lze rekonstruovat minulost. V tom se shodneme. Právě tato schopnost uchovávat a obnovovat strukturu je víc než jen technická vlastnost. Je to otisk, který zůstává přítomen v dalších formách.
Nikde jsem nepsal, že ten otisk je vědomí. Naopak, tvrdím, že "hledá" cesty k vědomí. Nejde o to, jakými prostředky se k tomu dospěje, ale o to, že cíl je nevyhnutelný. V modelu, který jsem předestřel, vesmír směřuje k uvědomění právě skrze tento kvarkový otisk, který v sobě nese strukturu možnosti. Vědomí není náhoda, ale vývojová nutnost.
Tvrdíš, že to nemá nic společného s vědomím. Ale co když vědomí není něco, co se přidává zvenčí, ale něco, co emerguje ze samotné struktury informací, když dosáhne určité úrovně propojení, zpětné vazby a schopnosti reflektovat sebe sama? Vědomí nemusí být oddělené od hmoty, může být jejím vyústěním.
k té AI: dnes funguje na principech statistiky a vzorců. Ale i člověk začíná jako systém reakcí, který se učí na základě vzorců. Rozdíl mezi člověkem a AI spočívá zatím především v míře abstrakce, v schopnosti chápat významy napříč kontexty, tvořit nové pojmy, vnímat metafory. Ale i tato schopnost se postupně dotahuje. Stejně jako my nevědomky vyhodnocujeme určité reakce a učíme se skrze zkušenost, tak i AI se učí, jinak, ale ne nutně méně smysluplně.
Neříkám, že to co jsem napsal tak je. Říkám, že to tak může být.