Jde mi o to, proč Bůh vůbec rozebírá s člověkem, co má jíst. Není to přinejmenším podivné?
Jde mi o to, proč Bůh vůbec rozebírá s člověkem, co má jíst. Není to přinejmenším podivné?
No bnevim.
Mně jako ateistovy je to teda šumák, co hraje bůh s věřícíma. možná v
kostky
V Bibli Bůh říká Izraelitům, co smí a nesmí jíst.
Nejde primárně o zdraví, ale o to, aby byli odděleni od okolních národů a
připomínali si svou zvláštní smlouvu s Bohem.
Přikázání o jídle fungují jako praktická zkouška víry – člověk si
musí vybrat, zda důvěřuje Bohu, i když nerozumí důvodům.
V křesťanství se pak jídlo proměňuje v svátost (eucharistii) – chléb a
víno jako prostředek spojení s Bohem.
Zajímavé, že už v Genesis Bůh říká, co se má jíst, nejdříve rostliny, později maso (Genesis 9,3). Takže otázka jídla není jen pozdější zkouška víry, ale součást Božího plánu od začátku. A u Abrahama? Tam se víra neřeší přes jídelníček, ale přes ochotu obětovat syna. Že by oba jedli košer a tak muselo rozhodnout o jejich loajalitě něco jiného? Doufám, že je ti jasné, co tím sarkasmem na konci myslím.
hlediska "co jíst" to podivné je.
z hlediska "testování poslušnosti a věrnosti" to je naopak zcela
logické
nejen testování poslušnosti nýbrž i vyjádření určité obetavosti a
ocoty se vzdát něčeho. Třeba půst... vzdávám se oblíbeného jídla.
Vyjadřuji tím respekt...
M8m historku ještě z doby kdy jsem se připravovala na křest, byly to takové
vtipné kroužky, byl tam mladý jáhen a mluvili jsme o půstu...a všichni
říkali že v pátek nejí maso a salámy a šunky, no ten mladý jáhen
říká že je vegetarián a že on o půstu musí jíst maso :-) noo vtipkoval,
ale někteří to vzali vážně :-)
No vidiš, když mi babička v pátek dala na svačinu do školy jitrnici,
tak mi mí spolužáci dali "hobla". Vesele jsme se "prali", já ukousnutou
jitrnicí v pravé ruce jsem s ní mastil jejich tváře kolem jejich úst. 
Jo, to mlátí, už se nikdy nenavrátí.
