Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Zase píšeš bludy.
Nechápeš význam slova ateismus - to za 1..
a za 2.. - Ateismus je potrebný pri viacerých vedeckých výskumoch, pretože veľa z nich potrebuje racionálny a pragmatický prístup - pri nejakom výsledku nikto nezakričí : "Aha zázrak".

ne, ne, veda nie je založená na žiadnej náboženskej doktríne, je apolitická, mimonáboženstká - to by mal každý vedieť...uf, to by vyzeralo, keby bola veda založená na politike a náboženských doktrínach!

to by vyzeralo podobně jako v tom našem svatém temném středověku, uf, to nikdy víc...

aj v stredoveku univerzity, hoc založené Cirkvou, si prísne strážili svoju vedeckú imunitu, apolitičnosť, a nezávislosť na náboženských doktrínach, - i keď je pravda, že Cirkev sa do ich chodu i výskumu viac "miešala", ale v podstate nepochodila, univerzitný étos a kódex to nikdy nedovolil...

Správně. Každá skutečná věda je ateistická. To se týká i školní výuky všech stupňů.

domnívám se že věda není ani ateistická a ani teistická. věda by měla být objektivní.

Podstatou každé vědy je ateismus - nepočítám teologii z pohledu věřících.
Ateistický přístup je základem každého poznání - uznává jen věci přirozené, které lze dokázat.
I teologie může být ateistická, pokud objektivně zkoumá kdy, jak a proč byli všichni bohové vymyšleni.

to není pravda! to že se věda zabývá věcmi hmotnými, objektivními a smysly poznatelnými nic nevypovídá o světonázoru dotyčného. Protože světonázor přesahuje předmět zkoumání. Je za tím vším, je to morálka, postoj k bižním, schopnost milovat. Co to má společné s vědou? Vůbec nic. Zkoumání poznatelného má být objektivní, tedy nevypovídá nic o světonázoru dotyčného.

tedy i věřící vědec dokáže bez zábran zkoumat svět kolem sebe.

Vědec může věřit, čemu chce. Já mluvím o obsahu a náplni školní výuky a vědy. To by měl být výklad o objektivních vlastnostech a procesech oproštěný od zásahů nějakých nadpřirozených sil. Tedy jinými slovy - ryzí ateismus.

nikoliv, nejedná se o ateismus. Jedná se o poznání přirodních zákonů.

jak teista tak ateista akceptuje přírodní zákony, protože tyto prostě jsou.

Ano. Však o to ateistům jde. Na rozdíl od věřících, kteří tvrdí, že je musel vymyslet Bůh, jinak by nebyly.

no a to nemá žádný vliv, protože ateista tvrdí že najednou zde jsou tedy odnikud. Jeho existence pluje v nevědomí. teista tento stav nevědomí nahrazuje slovem Bůh. Teista hleda cestu (přístup) k neznámu. Ateista nehledá protože ho to neláká, prostě tvrdí že tam nic není.

Ateista netvrdí, že jsou odnikud. Ateista tvrdí, že neví, a proto hledá. Teista nehledá, protože věří, že ví.

Teista taky hledá, jistě. Víra je zaměřením pozornosti k Bohu (dobru, lásce) NIkdy nemáš hotovo, pořád jsi vyzýván abys zkoumal motivace a směřoval správně.(pravdivě)

Ano, takže teista hledá jedním směrem, ateista ale k žádnému nebohu svou pozornost nezaměřuje, takže může hledat všude.

tedy pokud to myslíš tak že ateistovi vyhovuje to zlé, škodlivé, zničující, lživé pak rozumím. Proto někteří lidé se své víry tak drží, nechtějí se vzdát dobrého, pravdivého. věří že existuje. věří v dobro a pravdu.

nepovedal by som to celkom tak: teista hľadá (má rozhľad) a pozerá všetkými smermi, zvažuje a vyhodnocuje ich, ale i vzhľadom na svoju malosť a pominuteľnosť počúva aj svoje srdce a svedomie, ktoré ho indnukuje pre sústredenie sa na jeden hlavný smer - a to je Boh zjavený v Kristovi...

Teista může maximálně hledat, která víra je ta jediná správná, jestli katolická nebo evangelická, židovská nebo islám, hinduismus nebo budhismus... Jednu vybere, ostatní zatratí.
Taky může bádat, kolik sáhů měří nebe a kolik andělů se vejde na špičku jehly.
Jinak jede podle dogmatu.
Každá věda, kde se nepočítá s Bohem, kde se o něm nemluví, je ateistická ( = bezbožná, Boha neobsahující).
Jestli k jejím závěrům dospěl věřící nebo nevěřící je úplně jedno.
Jen v takové od veškerého teismu oproštěné formě může být využita ve školní výuce v normálním demokratickém a sekulárním státě.

Pokud za tím výslovně nehledám Boha, jde o ateismus.
Atestický = bez Boha, bez zmínky o Bohu, nepočítá se s jeho působením.

nevidím důvod proč by se u přírodních zákonů (fyzika, matematika, chemie) mělo s něčím počítat. přece ani u integrálů či algebry neřeší zda je či není Bůh v daném počtu. je to absurdní, celkově tyto úvahy že teismus či ateismus nějak vstupuje do zkoumání přírodních zákonů.

Ano vstupuje do života lidí, jejich hluboké psychiky a vztahů. Ale to je subjektivní a nemá vliv na přírodní zákony.

Jistě, však se tam taky s ničím nepočítá. Mimo vědu teista počítá s bohem, ateista ne. K tomu ale neexistuje žádný protiklad, jako že by ateista počítal s nějakým nebohem. Prostě jen nepočítá s bohem. A jak správně píšeš, do vědy boha tahat nelze. Však ho tam taky ani teistický, ani ateistický vědec netahá. Teistický vědec ho odloží u vstupu do laboratoře, ateistický nemá co odkládat. Ve vědě oba uvažují bez ohledu na jeho domnělou existenci. Ve vědě oba uvažují ateisticky.

ateistický již vyjadřuje světonázor, tedy odmítávý přístup k působení Božímu Tohl enení správný výraz. lepší je použít výraz věcný, objektivní... nikoliv ateisticky (bezbožný)

arecuku, skúste aspoň so mnou a ratkou (ak akt mikroúcty) písať Boha s"B" - dajte nám to ako darček, jo?...u n sú s b" pohanskí bozi, nie zjavený biblický Boh:-)

Jenže, pobožní věří v zázraky a v nadpřirozené děje.

Pro pobožného nejsou přírodní zákony absolutně a bez výjimky platné. Všechny, i ty ředitelstvím křesťanů uznané zázraky, odporují přírodním zákonům.

Takže bude mít pobožný přírodovědec problémy vyloučit z výsledku nějakého bádání zásah nějakého boha. Typickým typickým případem je neakceptance darwinistické Evoluce mnohými pobožnými, i takovými, kteří o sobě hrdě prohlašují, že jsou přírodovědci.

Zkrátka je pobožný člověk ovlivněn domnělou existencí boha. I když někteří pobožní tvrdí, že bůh nezasahuje do dění na Zemi a přitom ale vesele věří v zázraky způsobené bohem. Například zázračnému vzácení zraku slepci po absolvované kůře v Lourdes, nebo odstranění psoriasis (lupenky) v jediném dni.

Pochopitelně jsou i ojedinělé výjimky.

Pokud e nějakému slepci vrácen zrak, tak se jedná o něco co je předmětem zkoumání. Pokud ateista zjistí že to má přirozený důvod, tento důvod akceptuje i teista. Pokud ateista nenalezne žádný důvod, tak řekne že to byla náhoda a věřící řekne že zázrak. Oba nevědí.

o tom to je, každý "zázrak", ktorý sa objavil na verejnosti v rôznych situáciách (náboženských, nenáboženských) skrze nejakú aktivitu viery, lebo aj bez nej, je prísne posudzovaný medicínskou expertízou a vyhodnotený ako: 1. je/bol to prirodzený úkaz liečby, teda žiadny zázrak, 2. ide o medicínsky nevysvetliteľný jav/udalosť (medicína (ako veda nie je závislá na náboženských doktrínacht) to však nikdy nenazýva "zázrakom)...

No právě. Věda i školní výuka by měla být objektivní, čili důsledně ateistická.

tvrdíte absurditu! - veda a školská výuka majú byť apolitické a nábožensky neutrálne (nekonfesijné)­...ateismus nie je doktrína pre vyučovanie, že...

Věda i školská výuka už jsou ateistické. Bůh v jejich náplni a obsahu nehraje žádnou roli.
ATEISTICKÉ =BEZ BOHA
Ateistou je i každý, kdo ani o víře neví. Tím pádem se jím ani nezabývá. Ta víra na něj nemá vliv.

proto nemůže je označit za ateistické. Jelikož stvořená realita - hmotný svět se řídí zákony, které poznáváme nezávisle na tom zda uznáme či neuznáme existenci Boží.

Jakékoliv učení, věda, výklad, popis, které nemluví o Bohu, nevyžadují boží zásah - jsou ateistické.
Jakmile tam nějak figuruje Bůh, víra v něho - jde o teismus.
Není to spojené s Bohem - je to ateismus. Ateismus se Bohem nezabývá - na rozdíl od antiteismu.
V co věří autor, to nehraje roli, pokud tím neargumentuje.

Ateismus není doktrína. Ateismus je PODSTATA.

Objekt, cíl a metody výzkumu má věda, nikoliv teismus nebo ateismus. Proto úplně stejně platí, že teismus nemôže byť základom žiadnej vedy, ani inklinovať k vede, lebo nemá 3 základné atribúty, ktoré požaduje veda: nemá predmet/objekt skúmania, ani metodu, ani cíl,, kam ná vést...je to proto jen pozitivistický názor na Boha (opozičný ateismu) , nic víc...to by si mal uvedomiť každý, kto hovorí o niekom/niečom, kdo/čo by malo mať vzťah k vede...

Každý vědní obor má svůj vlastní objekt, metody a cíl výzkumu, a je úplně jedno, jestli za ním někdo vidí boha nebo sedm trpaslíků, nebo to „nic“, které tam podle vás vidíme my. Interpretovat může pouze pozorovanou realitu, ať je vědec ateista nebo teista. A věda nepodporuje nic, co by takovým pozorováním nebylo podepřeno. Tam, kde nejsou použitelná data, tam není ani žádná interpretace. Kam věda nedohlédne, tam nic netvrdí. Což je vlastnost ateistů, nikoliv teistů, kteří tvrdí, že vědí, co tam je! Že věda podporuje víru, je jen další nepodložená složka té víry!

teismus/teologie je predmetom vedy, je na každej renomovanejšej univerzite, na ktorej je teologická fakulta s asi 10-mi teologickými/hu­manitnými disciplínami, a to ateismus postrádá...preto teismus sa zaraďuje do humnnitných vied, nech si myslí každý, čo chce, je to tak...

Teismus se nezařazuje do žádných věd, teismus není věda!

teismus je predmetom teologie, a to je vedecká (humanitná) disciplína na všetkých renomovanejších univerzitách (na ich TF-tách)...

není věda jako věda...
teologie je v podstatě jen nauka o historii a vývoji teologických představ a to jen židokřesťanských, ostatní pro ni neexistuje...

A rétorika a do určité míry i psychologie !
Velmi potřebná pro namlouvání neuvěřitelných věcí věřícím. Tedy nezbytné umění na ovládání davu prostých lidí.

Správně, teologie, nikoliv teismologie. Ta má svůj předmět výzkumu (boha, ne teismus), protože to je (teda podle víry věřících) věda. Teismus, stejně jako ateismus, žádná věda není. Tudíž ani teismus, ani ateismus nemají žádný předmět výzkumu, nejsou to vědy, nic nezkoumají. A to, že obsah teistické víry zkoumá nějaká věda (řekněme že to věda je), zatímco obsah ateismu ne, ještě neznamená, že teismus je správně. Tak jako fakt, že diabetes zkoumá diabetologie a stav bez diabetu žádnou svoji vědu nemá, neznamená, že správně je být diabetik.

Ty zase perlíš! Jak chceš vědecky zkoumat neexistenci boha?