Polsední 2 miliony let - kvartér - jsou nejchladnějším obdobím za
několik set milionů let. V podstatě tu vždy platilo, že čím víc tepla
tím víc života. Nyní žijeme ve strašné globální ledové době s minimem
života a spoustou vymírání - v kvartéru. Skutečnost, že máme to
štěstí, že jsme v interglaciálu - v relativně teplé periodě tohoto
smrtícího chladu zas není tak moc významné.
Divné je, že tento náš interglaciál je velice netypický. Po celý kvartér
bylo klima velmi turbulentní. Běžně se průměrná teplota měnila o 1 až 2
stupně za 5 až 10 let. To je z našeho hlediska dost katastrofické. Rozdíl
mezi naší epochou a dobou ledovou je ve 4 C průměrné teploty. Údajně
strašlivé globální oteplení, které jsme nyní zažili, je o 0,6-0,8 C za
60 let. Tedy mírný a pozvolný výkyv na poměry kvartéru. Jenže tento
interglaciál představuje extrém stability. Je to až takový extrém, že by
snad mohlo jít o naději, že ten hnusný studený kvartér končí a vracíme
se zase ke krásám života, jako byly ve třetihorách. V takovém oligocénu
byla průměrná teplota o 13 C vyšší. Na Špicberkách žily poloopice
podobné dnešním madagaskarským a aligátoři podobní současným
floridským. Antarktidu nepokrývaly ledovce nýbrž borové lesy plné hub.
Třeba se to zase vrací.
Momentálně probíhá globální oteplování i na Marsu, Jupiteru a Saturnu.
Zvláště na Jupiteru je to zvláště dramatické. Řádí tam gigantické
superbouře jako nikdy před tím, co to pozorujeme.
Vše se ale děje dost podivně a zběsile. Najednou se v posledním roce
začala rozpadat arktická ledovcová pole. Ledovce v Grónsku v severní
Americe a Eurasii urychlily svůj rozpad od roku 2001 do roku 2005 dvakrát.
Občas se při tom ale dějí takové věci jako - v 83. zchladla svrchní
vrstva oceánu asi o tolik, o kolik za předchozích 30 let oteplita, a
příští rok se zase ohřála. Rozhodilo to natolik trendy, že tento jev byl
odsouzen navzdory měřením jako pozorovací chyba. V roce 2006 se to ale zase
zopakovalo, při čemž měření jsou natolik tvrdá, že se je nikdo
neodváží zpochybnit. Jak je to možné, nikdo nechápe.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
