Jdeš na to obráceně. Lidé už dávno nejsou tlupou řízenou čistě
instinkty. Po civilizovaném člověku žádáš, aby sám sebe ohodnotil,
vyhodnotil a nakonec o sobě rozhodl, případně aby společenský "nezájem" o
neužitečné vedl k jejich přirozené selekci. Jenže tohle je nereálné u
"vědomých bytostí," které tvoří, myslí, pochybují a také sní.
Tvůj přístup by nešel aplikovat ani na skupinu, která by se vrátila k
primitivnímu způsobu života. I tam totiž existují stařešinové, kteří
vysvětlují, předávají zkušenosti, a nápady se rodí v lidských hlavách,
a ne v algoritmech přežití. Připomíná mi to spíš pokus o "Utopii",
která se tváří jako systém, ale ve skutečnosti ignoruje lidskou
různorodost a touhu po seberealizaci. Lidé nejsou homogenní masa, jejich
vědomí chce naplňovat sny, které nejsou a nikdy nebudou závislé na
užitečnosti. Uvědomělí mohou být maximálně dočasně, v rámci
světových katastrof.
