Jdeš na to obráceně. Lidé už dávno nejsou tlupou řízenou čistě
instinkty. Po civilizovaném člověku žádáš, aby sám sebe ohodnotil,
vyhodnotil a nakonec o sobě rozhodl, případně aby společenský "nezájem" o
neužitečné vedl k jejich přirozené selekci. Jenže tohle je nereálné u
"vědomých bytostí," které tvoří, myslí, pochybují a také sní.
Tvůj přístup by nešel aplikovat ani na skupinu, která by se vrátila k
primitivnímu způsobu života. I tam totiž existují stařešinové, kteří
vysvětlují, předávají zkušenosti, a nápady se rodí v lidských hlavách,
a ne v algoritmech přežití. Připomíná mi to spíš pokus o "Utopii",
která se tváří jako systém, ale ve skutečnosti ignoruje lidskou
různorodost a touhu po seberealizaci. Lidé nejsou homogenní masa, jejich
vědomí chce naplňovat sny, které nejsou a nikdy nebudou závislé na
užitečnosti. Uvědomělí mohou být maximálně dočasně, v rámci
světových katastrof.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
