Možná že spiritualita je oproštěna od uctívání nějaké bytosti, idolu a nebo modly, před čímž "Bible" varuje.
Možná že spiritualita je oproštěna od uctívání nějaké bytosti, idolu a nebo modly, před čímž "Bible" varuje.
To jsou tvoje představy :-)))))))))))))))))))))))
Ty si je vytváříš a neměla bys :-)))))))))) Modlaříš :-)))))))))))))
Mně je celej bůh u prdele .-)))))))))))
No jasněže usuzuju podle svých zkušeností s tebou.
Ty to máš jinak?
Jo neb si hospodinku nepředstavuji :-).
Už jsem ti to psala několikrát že ne.
Pokud jsi ji "pojmenovala", tak si ji představuejš minimálně jak ti bylo
mnohokrát vmeteno, tedy jako "něco, co má kundu"
Vždyť ty vůbec nevíš, co blábolíš
A můžeš to komukoli psát ještě 4x tolikrát
Už jsem ti to psala mockrát že je to moje činnost, nikoliv představa..
Kámoška boha není tvoje činnost, ty husopasko
.-)))))))))))))))))))))))))))))
ale jen představa :-))
že má bůh kámošku jsi tvrdila opakovaně a dokazovala tím, že bůh "k někomu mluví", co že udělají .-)))))))))))))))))))))
už jsi byla u toho psychiatra?
Měla by jsem tě jít prásknout že trpíš představami a halucinacemi a že by ti měl něco na to dát ?
jojo, jdi to udělat :-)))
on to pochopí a zbaví nás tě :-)))
papa, melounku .-)))))))))))))))
Mimochodem, mohla bys s těma tvýma píčovinama, s ekterýma jsme tě
poslali do prdele už nejméně 150x, do uvedených lokalit jít zas?
Jko mně nevadí že nemáš potenciál pochopit, jaký zhovadilosti sis
usmyslela, dvojdomek spolu nemáme, ale po těch 3,5 letech bys s tím už
zdržovat a vysírat nemusela. Nebo jsi takový slaboch, že i po jasném
odmítnutí tvých píčovin ti to nedá, a míníš nás přesvědčovat znova
a znova?
Nebo teď je to jen nový Mrkni, koho přesvědčuješ?
Jsi malá holčička?
Spiritualita tím, že není vázaná na žádnou bytost ani idol, "možná" unikla tomu, před čím Bible varuje. Může jít o evoluci "náboženského memu," bez dogmat, ale s hlubokým prožitkem. :-)
To asi i náboženství není vázané na bytost či idol. Spiritualitu
(duchovnost) bych označil za prožitkovou komponentu náboženství.
K Dawkinsově teorii memů se staví odmítavě evoluční psychologie, takže
už se s ní ve vědě nepočítá.
že není vázané na nějaký idol či bytost. To je jen opora...ukotvení mysli. V abstraktních vzorcích se může mysl rozjíždět, ukotvením se koncentruje.
Vnímám náboženství jako systém, který je spojený s bytostmi, ať už
nadlidskými, duchovními nebo jinými a s idoly, které slouží jako
prostředky uctívání. To, co se tvoří skrze napojení na tyto zdroje,
vnímám spíše jako rozjímání v rámci dané víry než jako skutečné
oproštění. Na konci se totiž člověk opět vrací k náboženskému
rámci.
Spiritualita, jak ji chápu já, není vázaná na žádný náboženský
symbol. Je to čistě vnitřní proces, který se rozvíjí individuálně, bez
potřeby vnějších opor. Co z něj vychází, je různorodé, osobní a ve
své podstatě rozvíjející, bez nutnosti návratu k nějaké konkrétní
víře.
To zparchantění se týče koho ?
Lidí, zvířat, rostlin ? Nebo ideologií jako byla zvrácená verze
nacionalismu, komunismu a náboženství ?
že si začne narážet do druhých a vzniká nepořádek a zmatek. Nakonec se nerozvine nikdo. Jako když na cestách si každý určí pravidla silničního provozu dle svého gusta.
krak promin --- ze ty myslis srdce jako lidsky organismus?? Srdce neceho je ale i neco jineho
né všechny, někteří zůstali sví... i když trochu schíza. Ale z dnešního pohledu jsme byli celkem normální, přirození, měli jsme se rádi. Jen jsme víc bojojvali o přežití...ale dobrý
To "ne všchny" (míněno ne všechny lidi, nejen ne všechny korekce) platí
ale vždy¨
zbytek neřeším
no že když jsi zpochybnila vliv všech korekcí z akomunistů, že tak je možné zpochybnit i vliv korekcí dnes
samozřejmě... jen jsme psala že korekce potřebujeme obecně. abychm se nevymkli z kloubů. tyto korekce nebo překážky či hranice nás vedou k sebereflexi, k nějakému konkrétnímu postoji, k zpětné vazbě kterámá různý výsledek... jen že je potřeba abychm se lépe poznali
Já jen žes jim přisoudila ad hoc pozitivní funkci, což být vážně nemusí .-)))
pozitivní ve smyslu, že lidé bez jakékoliv korekce zparchantí... ale to už jsme psala.
Což je nedostatečná korekce takto se vyjadřovat slovem že zparchantí :-).
No proto jsme uvedl, že ještě nedávno existovaly korekce, kdy lidí
zparchanteli S TĚMI KOREKCEMI, a ne bez nich.
Takže neplatí, že lidé bez jakékoli korekce zparchantí.
I s korekcemi se dá zparchantět a to se schválně vyhýbám zmínce, že co
je dobré (pozitivní) a co špatné (negativní) je zhusta jen subjektivní
záležitost
PS : a tedy doplněk, samozřejmě i bez korekcí se dá nezparchantět ale naopak, nekorekce mohou mít také pozitivní vliv
PPS : jo a samozřejmě ještě bychom museli probrat, co si kdo představuje pod pojmem "zparchantět" .-)))
Na konci se
totiž člověk opět vrací k náboženskému rámci.
A k tomuto názoru jsi dospěl jak ?
Myslím to tak, že pokud věřící v rámci své víry začne rozjímat s blaženými všeobjímajícími pocity, pak na konci takového stavu přijde znovu onen náboženský rámec.
a nějaký závěr k tomu nebo komentář... jsi zastánce rámce nebo blažených pocitů nebo co vlastně máš na mysli
zase pár nesmyslů:
Pokud je v textu definovaný "idol" předmětem uctívání, tak to není
náboženství, ale modloslužba. 
Ta tvoje spiritualita bez nějakého rámce je chaotická — je jen proudem
pocitů bez vnímání směru. Ale řekl si to od srdce, protože tebe vnímám
jako zmateného člověka v teologii tak ve filozofii. (pišeš zmateně i tady-
mluvíš o "oproštění" ale nevíš od čeho? myslím že by bylo pro tebe
nejlepší se oprostit od své neschopnosti psát srozumitelně o co ti jde. Ty
by si učitelem nikdy být nemohl řekl by si B bez toho aby si definoval A a
naopak. 
Co si představuješ pod slovem "spiritualita" ?
A ta "spiritualita" může být chaotická a strukturovaná ?
A co třeba uctívání Země Gaia? Zde není Země chápána jako bytost,
ale jako "stroječek". Nebo uctívání toho vesmíru či kosmických energií,
jak tu byla řeč. Samozřejmě vždycky závisí na tom, jak si náboženství
nadefinujeme, ale proč by v centru náboženství či nábožného uctívání
měla být vždy nějaká bytost?
Náboženský postoj je podle mě charakterizován vztahováním se k něčemu
člověka přesahujícímu, tedy transcendentnem (což nutně neznamená něco
mimosvětského). Nemusí to být bytost, může to být klidně přírodní
síla.
Spiritualita by pak byla prožitkem té transcendence.
Jo, ta transcendence je vztah k neskutečným, tedy fyzicky neexistujícím
věcem, bytostem a fenoménům.
Duchové jsou nehmotné, neviditelné a prakticky bezcenné produkty strachu
ustrašených lidí. Takoví "vidí" duchy všude a ve všem - prakticky jsou
duchové náhražkou za vzdělání. Čím nevzdělanější lidé, tím víc
duchů.
No člověka přesahuje spousta věcí, prokazatelně reálných věcí, jako je ten vesmír, nebo přírodní síly, duševní síly... a ke všem u tomu se člověk může vztahovat.
Duchové jsou tradičním pojetím toho, co dnes nazýváme "psychický komplex". Je to tedy pojmenování pro reálný fenomén, jenom dříve ho chápali jakožto bytost, jíž přikládali vnější existenci, zatímco dneska ho chápeme intrapsychicky jakožto asociační shluk fungující jako jeden celek. Vidění duchů kolem sebe tak nesouvisí ani tak se vzděláním, jako spíš s mírou sebeuvědomění.
Soudím tedy, že to platí i pro Ducha svatého a všechno to rozprávění s bohem ve vlastní hlavě :-))