Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

no domněnka .-))))
tak pozorujeme se vyvíjet svět dodnes :-))))
dodnes jsou jen jednotlivé buňky a my zkoumáme jejich chování.a z těch buněk jsme my, jako složitejší varianta .-)))

pozorujeme, my pozorujeme. To je zajímavý fenomén.

všechno lidské jde "přes a skrz" člověka :-))))

možná nás taky někdo pozoruje .-))
boží oko?

to nevím. ale vím že já jsem způsobilá pozorovat a cítím velkou vděčnost za to že jsme toho schopna. vnímám to jako dar... jako něco co jsem dostala, co není moje zásluha.

Tak zásluha nás samotných to jistě není, že vidíme ap. ale je otázka, jestli nám to někdo musel darovat, nebo "se to prostě jen stalo"

tak se to jen stalo... není to důležité jak to bylo či je. Jde o tu vděčnost, hloubku porozumění že je zde něco co máme, můžeme to volat do lesa nebo na hvězdy, nebo říct díky Bože. Záleží jen na nás jak to formulujeme, jak si to v sobě zpracujeme.

Vděčnost s edá projevovat jen někomu, něčemu, díky čemu uvedneé máme. Soudím, že ten někdo/nco musí být schopen reflektovat ten vděk. Uvědomit si ho.

Nejsem si jist, že to přírodní zákony umí. Leda ijud jsou přírodní zákony Bůh-stvořitel /tedy inteligentní záměr stvoření"

ale to myslím nevíme, jestli to je On .-))

proto my věřící věříme. V žádném případě ti víru v Boha nevnucuji. To ani náhodou.

Já netvrdím, že mi víru vnucuješ, ty osobně.
Ale církev sem tam ano. Už je to ale mnohem lepší