,
Ondi
Dokonale vyjádřeno.
A na okraj - komunisti v ČSR věděli moc dobře, že náboženství je něco jako sedativum pro většinu pobožných lidí a proto ponechali kostely ve funkci a klérus zařadili do skupiny státních zaměstnanců. Starali se i o používané kostely a jejich údržbu, aspoň ne méně než o feudální sídla.
Ale samozřejmě že ne, máš zbytečně moc bujnou fantazii. ČSSR se zavázalo k dodržování listiny lidských práv a kdyby tady komunisti zavřely kostely, tak by to znamenalo její porušení (svobodu náboženského vyznání, kam patří i jeho praktikování). Takový krok by už zřetelně ukazoval na to, že se tady lidskoprávní dohody nedodržujou a že nejsme svobodnou zemí.
Sedativem byla nízká cena potravin, jak se prý kdysi vyjádřil Husák, že Čechům stačí zajistit, aby měli co jíst, a budou spokojeně držet hubu.
Asi tak nějak.
Bouří se lidé, kteří nemají co ztratit. Dej lidem žrádlo a bydlení a
oni zůstanou poslušní. A když je to bydlení propojeno s hypotékou, tak
zůstanou lidé pokorní. Bouří se akorát mladí, zejména ti bydlící v
hotelu mama, protože ještě nic nevlastní a nemají ani představu, co budou
dělat za rok, za dva.
Tento princip platí i pro diktátorské režimy, v nich se přidá ještě strach z budoucnosti. V křesťanství je to strach z budoucího zatracení.
Zkrátka heslo "ora et labora". Komunisti to "ora" brali jako povinnost číst denní tisk, poslouchat rádio, zpívat náboženské písně a houfně chodit na procesí s křížem, pardon revoluční písně, průvody s podobiznami vůdců a s revolučními transparenty a mávátky.
Nacisti a fašisti to praktikovali ve svých zemích obdobně.
Nic nového pod Sluncem. 
