Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ja osobne mam k zenam jiny cit nez k muzum - at jsou po prechodu nebo pred.

Asi vřelý?

vnímám to tak, že jako děti jsou rozdíly minimální, vidím to u vnoučat. U dospívání začnou působit hormony a děti se začnou rýsovat do charakterů které jsou jim dány, tedy začnou se rozdávat karty a ony je buď uchopí a nechají se dorůst do své přirozené podoby nebo prostě zakrní z různých důvodů (špatná výchova, negativní prožitky, stres ze zátěže) a pak jdou životem jak umí s tím co dostali až přijde stáří, kdy se jim začne odebírat z jejich darů, schopností a možností až se dostávají opět do podoby dětí. A buď se s tím smíří nebo jsou neštastní.

S tím souhlasím, ale, ten můj příspěvek byl spíš věnovaný způsobu uvažování a schopnosti komunikace.

rozumím. ale je zde opravdu různý způsob uvažování a komunikace? nejsou některé projevy jen důsledkem určitě rozmazlenosti... u dívek třeba křehčí struktury a tím pádem i jiných strategií. Stejně tak pak reagují malí a denglaví chlapci. Ti vyrostení a silní a s přirozeným sebevědomím, opět reagují jinak. Tedy jak v rámci děvčat tak v rámci chlapců jsou opravdu velké rozdíly jak v komunikaci tak v uvažování a to především dle jejich vnitřních strategií přežití.

Rozdíl mezi mužem jako ochráncem a ženou jako pečovatelkou se formuje už od dětství. Ale máš pravdu, ne každý v těchto rolích doroste nebo se v nich najde. Prostředí hraje obrovskou roli. Je rozdíl mezi chlapcem a dívkou, kteří vyrůstají „v divočině“, a těmi, kteří jsou formováni civilizovaným světem. Já osobně při rozhovoru se ženami často cítím jiný pohled na věc, jiný způsob uvažování. Jinými slovy "doplňujeme se":-)

To je velmi zajímavá myšlenka a nejspíš ten estrogen zase nebude mít takový vliv:-)