Já jsem ale svůj příspěvek mířil jinam, neřeším fyzikální vznik vesmíru, ale kulturní a existenciální zkušenost člověka s časem. Pro lidi je čas neúprosný a všudypřítomný, a právě na tuto zkušenost reagují symboly jako Bůh. To, že věřící staví Boha na pozici tvůrce energie, je jiný typ interpretace, otázka "proč něco existuje". Já jsem spíš ukazoval, že Bůh může být také interpretací otázky "proč to trvá". Oba pohledy se nevylučují, jen se dotýkají různých rovin.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
