Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

No to jo, víra pomáhá lidem se se svými těžkostmi a přestupky vypořádat (i když na druhou stranu pro věřícího je těžkost a přestupek i to, co pro ateistu není, protože náboženství má jemnější mravní rozlišování než obecná, lidová morálka), ale to věřící nijak nezbavuje odpovědnosti. Nebo pocitu odpovědnosti. Naopak oni věří, že jejich odpovědnost přesahuje aktuální situaci i jejich současný život, protože budou posuzováni po své smrti. Věřící tak pociťuje větší tíhu odpovědnosti než ateista. Na věřícího je tak činěn tlak, že na sobě musí pracovat, protože své viny nejen, že musí odčinit, ale taky se svých přestupků musí aktivně snažit vyvarovávat (jinak mu není co odpouštět).

Rozumím, že pro věřící je posmrtný soud zásadní. Ale v praxi vidíme, že k takovým úvahám se často obracejí lidé až na sklonku života nebo ve chvílích ohrožení. To naznačuje, že pro mnohé věřící není posmrtný soud stěžejní v každodenním životě, spíše se stává aktuálním až v mezních situacích.

O jaké praxi mluvíš? Ty disponuješ nějakými takovými statistikami? Jinak samozřejmě věřící je hrozně široký pojem, stejně jako ateista, zahrnuje širokou škálu různých přístupů a stupňů "věření". Lidé slabě věřící či nejasně věřící či jenom tak filozoficky věřící se samozřejmě chovají jinak než věřící, co mají jasnou víru a berou jí vážně.

To jsou pohledy z běžného života. Nesnažím se tě na něčem nechytat, je to diskuse a takové to plácání statistikami, knihami fyziky a já nevím čím vším, to rád přenechám jiným:-)

Zajímal by mě poměr slabších věřících vůči těm silnějším, ale to se asi vyvíjí s časem. "Zralostí" (věkem) nebo "životními příběhy."
Měli by všichni věřící věřit stejně dobře?

To jo, i u kněží víra kolísá, jak se jich už mnoho vyslovilo. Věřící, nevěřící, slabě věřící, silně nevěřící... tohle se nedá tak úplně kvantifikovat a klasifikovat. To jsou naše škatulky, které jsou naším označením, ale tak jako v celé přírodě, ani tady nějaké ostré hranice neexistují.
Nerozumím otázce.

Rozumíš jí dobře, jen se ptám, zda by nechtěl u své víry jen ty, kteří jsou 100 procentně přesvědčení?

A kdo že by to měl chtít?

I ty jsi věřící:-)

Navrhuji známkování zbožnosti jako ve škole na pět stupňů. Měli jsme pana učitele a ten nám žákům opakovaně říkal "na jedničku umí jen bůh, na dvojku jen učitel předmětu výuky. na trojku umí jen žák, který sype odpovědi a látku bez zádrhy".

Takže zbožným na jedničku byl pouze bůh, na dvojku papež, na trojku jeho mafiánská organizace a na pět minus, tedy na propadnutí ateisté.

Takhle by se dala známkovat i nevíra. Jedničku by dostali komunističtí ideologové a dvojku jejich mafiánská ateistická organizace.

Takže podle tebe je běžný ateista jen špatně uvědomělým komunistou?

Ta analogie pokulhává i v jiném punktu – analogií boha jako jedničkáře by tu musel být nějaký „nebůh“, kterého my ale nemáme…

Ne, komunista je ateistický mafián.
Vždyť komunisti jsou nebohové.

A katolíci bohové, nebo co?

Tak ateismus není ideologie, takže by to asi dost dobře nešlo. Ty stupně by se dost dobře nedaly rozlišit.

Hm, tohle znám:-)
Ale to známkování by bylo zajímavé ve smyslu kladení otázek věřícím. Otázek tzv. "na tělo" a oni se vyjadřovali anonymně. Poté by se provedla klasifikace a zjistil počet jedničkářů, dvojkařů, trojkařů atd.
Takový průzkum by mě zajímal.

No právě že to jsou jenom představy, a na nich se nedá úplně stavět argumentace. I když to v tomhle případě beru, protože taková skupina vlažně věřících určitě je. Jestliže součástí jejich víry nejsou žádné mravní požadavky, tak je pak ve věci odpovědnosti neliší od ateistů.

Kdyby to byly představy nezmiňuji je. To, že je ti to nepříjemné, je pochopitelné, zlobíš se na ty, kteří nevěří stejně, jako ty.

Není mi to nepříjemné, je mi je to iracionální.
Nefantazíruj o nějaké mé zlobě.

To není fantazie, ale holá skutečnost, kdyby jich nebylo, nemusel by si vlastní víru chránit.

Tak teď už vůbec nevím, o čem mluvíš.

>To, že je ti to nepříjemné, je pochopitelné, zlobíš se na ty, kteří nevěří stejně, jako ty.<

Zkus to napsat nějak uceleně, protože nechápu, co se mi snažíš říct.

To bych ti jenom opsal, co už jsem napsal. Nechej to být:-)

ateista zajde k psychologovi, který mu vysvětli, že je vlastně všechno v pohodě.

Plácáš nesmysly a evidentně jsi mimo. Přímou odpovědnost a vínu nesou oba. Vlastně věřící hned dvojnásobnou dokonce. Ale to už bych hazel perly ......

Nerozumíš tomu, o čem je řeč. Podívej se, co píše Součet, ten to krásně pochopil a zároveň obrátil:-)