To je jen definice.
Ano, je to definice – a takhle to prostě s pojmy funguje. Když si
neřekneme, co tím myslíme, nedá se o tom normálně bavit. Kdo tvrdí, že
„přítomný okamžik neexistuje“, měl by nejdřív říct, co tím
vlastně myslí. Já říkám jen to, že přítomný okamžik je to, co teď
skutečně prožíváme. Není to žádná slovní hra, ale základ, bez
kterého se debata rozpadne v chaosu. Popírat pojem, aniž by člověk nabídl
lepší vysvětlení, není argument, ale uhýbání od věci. 
Mozek získává informace o svém okolí smysly. Doba potřebná na vnímání změny v okolí mozku není zrovna moc krátká. Prakticky to znamenalo že sled změn v okolí se dostane do mozku a "poopraví" v něm informaci zhruba za desetinu až dvacetinu sekundy. Klasický film byl promítán obrázek po obrázku na plátno ve frekvenci 24 obrázků za sekundu, amatérský film si vystačil se 16 obrázky za sekundu. Mozek ten sled "blikajících" obrázků pak vnímá jako plynulý děj.
No a co je životně důležité je rychlost reakce na změny v okolí.
Například řidiče rychlých vozidel. Pozorný člověk registruje jen zhruba
7 změn (dopravní značky, křížící se vozidla, zvěř a překážku) za
jednu sekundu.
Zkrátka obraz okolí je zhotoven v mozku za sedminu sekundy, tedy vnímáme
změnu v okolí o tuto dobu později.
Když se řidič rozptyluje jinými efekty, třeba kouká na telefon, ale i jinak oslabuje pozornost, tak se prodleva registrace změn okolí prodlužuje i mnohonásobně..Proto jsou pak výpovědi řidičů po nehodě "nic jsem neviděl a najednou tam byl cyklista do kterého jsem najel".