To, že Frankensteinovo monstrum je biologická bytost složená z lidských
částí, není moje interpretace, ale přímo popis z románu Mary Shelleyové.
V knize je jasně uvedeno, že Victor Frankenstein poskládal tělo z lidských
ostatků a oživil ho experimentem. Takže když říkám (píši), že jde o
biologický model, vycházím z původního textu. Ostatně sám jsi to
zmiňoval.
Moje pointa ale byla jiná. Frankenstein je pořád biologický model. Já
mluvím o nebiologickém modelu vědomí, o systémech, které vznikají z
informací, ne z tkání. O "evoluci informací," ne o "evoluci masa a kostí."
"Biologické vědomí" je vázané na neurony, hormony, tělo a evoluční
instinkty. "Nebiologické vědomí" by naproti tomu mohlo vznikat čistě z
učení, paměti, zpětné vazby a schopnosti měnit vlastní strukturu. To jsou
dva úplně odlišné světy, jeden může být tvůrcem druhého, anebo stát
na počátku takového procesu.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
