,
proč lžete? je vám ta vaše modla (církev) víc než pravda? víc než sám Bůh?
V pozdním středověku se na základě tohoto pojetí vyvinuly různé formy suscepce (tj. způsoby zajištění odpustku pro sebe či někoho dalšího) – tak bylo pro zajištění financování různých podniků církve (např. špitály, stavbu kostelů[5], v případě zneužití i války[6]) možné získat odpustky i příspěvkem, tedy finančním obnosem. V některých dobách odpustkové listiny plnily až úlohu jakýchsi cenných papírů.
... vysvitlo mi, že odpustky jsou jen pouhými podvody římských
pochlebníků, aby jimi ničili víru v Boha i finance lidí.
—Martin Luther, O babylonském zajetí církve, 1520
Proti kupčení (též kramaření, tzn. možnosti získání za peníze) s odpustky ve středověku vystupovali církevní reformátoři jako např.: Jan Viklef, Jan Hus nebo Martin Luther. Zatímco Viklef a Luther odmítli odpustky zcela, Hus vystupoval pouze proti jejich získávání za peníze (navíc ve spojitosti s financováním války Jana XXIII.)
