Typickým příkladem je podprahové vnímání:
neuvědomělá percepce vnějšího nebo vnitřního podnětu, což souvisí
nejčastěji s krátkou délkou nebo nízkou intenzitou podnětu (např. na
zlomek vteřiny promítnutý obraz v rámci filmu nebo televizní reklamy –
nyní již zákony v mnoha zemích zakázáno). Podle STERNBERG (2002)
předvědomé zpracovávání informací, kdy jsou lidé schopni vnímat
informace bez uvědomování si, že je vnímají. Ukazuje se, že podprahové
vnímání může ovlivňovat i vyšší kognitivní funkce (např. motivaci –
proto bylo podprahové vnímání dříve zneužíváno v reklamě). Viz též
mimosmyslové vnímání, nevědomí, počitek, podprahový podnět,
podvědomí, subcepce, vjem.
Podprahový podnět
podnět, který nevyvolává počitek, ale přesto neurofyziologicky působí,
aniž o tom daný jedinec ví. Srovnej mimosmyslové vnímání. Viz též
geopsychika, genius loci, klíčový podnět, podprahové vnímání,
podvědomí, prahový podnět.
Dále viz třeba klub Sysyfos