Tak si o tom něco přečti, tady máš nějaké zdroje (první dva musíš
zkopírovat do adresního řádku, protože se z nich nevytvoří platný
odkaz):
wikisofia.cz/wiki/Projekce_(psychologie)
cs.wikipedia.org/wiki/Projekce_(psychologie)
a tady a tady
Příklady projekce jsou pro okolí mnohdy jasně viditelné. Lidem, kteří
projekci propadají, však zpravidla zůstávají alespoň částečně skryty.
Projekce totiž většinou bývá nevědomá.
Nejčastější oblastí, ve které k ní dochází, jsou negativní
mezilidské vztahy. Příkladem je, že kolega, kterého nemáme rádi, nám
připadá, že je nepřátelský, nebo si dokonce myslíme, že nám
škodí.
Svůj vztah k němu tak „do něj promítáme“: jsme přesvědčeni, že
tím, kdo nemá druhého rád, je on, a nikoli my sami. Pokud se nám tato
projekce podaří, tedy když přesvědčíme sami sebe, že tomu tak skutečně
je, můžeme se zbavit pocitu viny, že jsme to my, kdo kazí vztahy na
pracovišti.
...
Zvláště nebezpečný sklon k psychologické projekci zasahuje však
paradoxně ty, kteří jsou vnitřně nejistí. Jde o lidi, často i skupiny,
jež trpí nedostatkem sebedůvěry či zvýšeným pocitem zranitelnosti. Své
obavy či pocity ohrožení mají sklon přičítat druhým, a to i tehdy, když
k tomu nemají žádný reálný důvod.
Na základě této projekce pak druhým často připisují i určité
nepřátelské či dokonce agresívní tendence, kterými se snaží
ospravedlnit svou vlastní agresivitu.
Mimochodem na jednotlivé případy projekcí tu poukazuju docela často,
když jsem zmínil, že tvůj nebo někoho jiného "názor" (což jsou v
podstatě představy) není nic jiného než vyjádřením tvého vztahu.