Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Určitě je nás víc :-) Když se někdo se mnou chce bavit o víře, jsem ráda a řeknu jak to vidím. Jak začne útočit a sypat urážky stáhnu se a raději zmizím. Pořád si myslím že je dobré vzhlížet k ideálu, jak věci mají být....i když je to vzdálené. Pořád je to lepší než si říct, stejně s tím nejde nic udělat, musím jít s davem aby mě to nesemlelo, když jiní nadávají taky musím nadávat. Prostě věřím, že být dobrý dává smysl... že pomáhat druhéu dává smysl, odpouštět dává smysl i když to není v žádném zákoně.

A děláš dobře, protože účinek to opravdu má.

ad ratka:
.."Prostě věřím, že být dobrý dává smysl... že pomáhat druhéu dává smysl, odpouštět dává smysl i když to není v žádném zákoně"..
k tomu neni Buh potrebny - nejen podle mne je spis redundantni hypotezou - jiz Platon hovoril o pocitu smysluplnosti dobra jakozto dokladu nadbytecnosti Boha - prazdna nadoba, do ktere lidi projektuji hodnoty - rad bych to s tebou diskutoval, mas zajem? budu slusny..

ad:
nebo s kymkoliv jinym

Bůh je definován souborem dogmat. A jedním z nich je: Bůh je dobrý. Tam není co diskutovat. Pokud věřím, že Bůh je, pokud jsme křesťanka, pak věřím v dobro.

To neznamená že vše je najednou dobré... je to naděje. A taky vzpruha a podpora na cestě životem. A je mi jasné že je hodně lidí co o to nestojí a poradí si bez Boží pomoci. A udělají si věci po svém, Takže souhlasím s tebou že Bůh je pro většinu lidí u nás nadbytečný. Tam není co diskutovat.

ad ratka:
dekuji za uprimnou reakci - lehce nastinim, v cem mam problem,,

.."Bůh je definován souborem dogmat. A jedním z nich je: Bůh je dobrý. Tam není co diskutovat"..
predstav si, ze bych Boha dogmatem definoval jako stesti - nevypovidalo by to vsak vubec nic o jeho existence, ale o tom, ze personifikuji lidske hodnoty, a to navic v duchu neakceptovatelneho petitio principii

.."je to naděje. A taky vzpruha a podpora na cestě životem"..
opet ona projekce dobra, o ktere jsem psal v mem predchozim prispevku - Buh jakozto placebo, ktere sice muze pomahat, ale samo o sobe nema vubec zadnou "moc" - tu mu dava tva mysl, ktera je zatizena iracionalni virou v nej

.."hodně lidí co o to nestojí si poradí bez Boží pomoci"..
¨jestlize si lide poradi i bez nej, takovy Buh neni zakladem dobra - je pouhou metaforou - pro moralku nadbytecneho Boha povazuji za pouhy lidsky konstrukt, ktery neni objektivni realitou, ale tvym subjektivnim pocitem / dobro je v tobe a je tve vlastni, i kdyz jej vidis v Bohu

ad:
jeste k tomu duchovnimu placebu.. ani ty nezkoumas slozeni tabletky, ktera tobe pomaha a ostatni ji nepotrebuji - je to jen zalezitost lidske psychiky.. fungujici placebo (Buh) nepotrebuje zadnou ucinnou latku (existenci), protoze bohate staci vira v nej (krestanstvi)

ad:
.."Buh jakozto placebo"..

AGONIE MYSLI

.."Buh jakozto placebo"..je vidieť, že nemáte Boha v sebe - poslúžia vám aj takéto diabolské sprostosti, nehoráznosti a koniny...vy si neuvedomujete, čo robíte?..aké máte vzdelanie?

ad visitor77:
.."je vidieť, že nemáte Boha v sebe - poslúžia vám aj takéto diabolské sprostosti, nehoráznosti a koniny...vy si neuvedomujete, čo robíte?..aké máte vzdelanie?"..
to te ma slusne formulovana uvaho o Bohu jakozto placebu, tedy racionalni otazka k diskuzi, nuti reagovat tak emocionalne? jako vystudovany teolog nemas poneti o skutecnosti, ze s Platonem a jeho nezavislosti dobra se musel intelektualne vyporadat i Tomas Akvinsky / Doctor Angelicus? Pravda se prece urazkami nehaji a jestlize je zde diskutovano dobro, vskutku zvlastni, ze ty tomu tak jako krestan cinis. Bylo to snad dano tim, ze jsem si dovolil ti na onu tabletku, tveho Boha, sahnout? zvlastni, ze ackoliv je nekterymi krestany Buh vniman jakozto zdroj dobra, znacna cast z nich se v konfrontaci s logikou stane agresivnimi - skoro jako kdybych chtel vzit onu tabletku narkomanovi, ktery si bez drogy svuj zivot predstavit nedokaze, muj drahy priteli

"Buh jakozto placebo"...ne­croczare, je niekde napísané, že. ak sa ide do hrubých urážok Boha, tam (v tomto momente) Boh človeku berie rozum...toto je evidentný prípad....

A jedním z nich je: Bůh je dobrý

Rád bych věděl v čem je dobrý?
Jediné co mě napadá je , že dává věřícímu naději na lepší, nesmrtelný život "po" smrti.
Kdyby byl fakt dobrý, tak by netrval na kolektivní vine prvotního hříchu a to co slibuje po smrti vykonal by už zde na Zemi. Vymýtil by zlo, choroby a sváry. Neztratil by svoji slávu, na které tak lípne a nemusel by žárlit na jiné bohy. Seděl by tady na trůnu a my by jsme mu vyvolávali na slávu a nosili mu oběti na jeho oltář.

Všeho s mírou, ratko. I vzhlížení k ideálům může být útěkem od reálu ... a to není zrovna to pravé na řešení problémů.

Lidové pořekadlo "nehas, co tě nepálí" je též dvojsečná rada. Co je nám po sousedovi, co je nám po Ukrajině, jenže sousedův hořící barák často zapálí sousední baráky.