Domnívám se že věřící tohle nespochybňují. Tedy nespochybňují
teorie, jen vědí že je to dloouohý a složitý proces. Hodně druhů
vyhynulo, jiné se v průběhu dějin objevovaly. Nic z toho není v rozporu s
vírou. Protože i přirozený výběr postupuje dle zákonitostí které jsou
přírodou dány. Je to výběr z mnoha či všech možností, které
přicházejí v úvahu dle určitých pravděpodobností.
Nacházíme fosílie, kamenné svědky hlubokých dějin.
To co označuji jako dech Boží (nechci Vás dráždit) je moment uvěodmění
člověka že je člověkem a má odpovědnost vůči svým činům. Nikoliv ze
strachu, nýbrž z vědomí že je člověkem s odpovědností k tomu co dělá
jak myslí a jaké důsledky nese jeh přítomnost. Stvoření k obrazu
Božímu.
MOje víra je o tom, že Bůh je láska, jednota a harmonie nejen mezi lidmi
nýbrž v celém Bytí, a to je možné jen v duchovní oblasti, v hmotném
světě působíme, žijeme, máme těla či jsme díky tělům akční.
Víme o sobě že není možné nebýt občas sobecký a chybující již z
podstaty své existence v tomto světě, kde jsme ukotveni. Lidé si vzájemně
překáží, naráží na sebe a jdou pak proti sobě, příroda je výzvou a
klade překážky. Bůh je Duch... a dal nám nástroj - jak se nenechat smést
a zůstat i přesto člověkem s kladným přístupem k životu a bližním.
Vždycky mě zajímalo jak vznikl život, jaké jsou cesty nejen biologické nýbrž i jak na tohle nahlížíme, jak uvažujeme, vnímáme j a reagujeme ako lidé a přesto se to nikdy nekřížilo s mojí vírou. Naopak, moje víra je zde pomocníkem a příznám se, že i pevným bodem. Pokud chci udělat úkrok stranou mimo shon světa a podívat se na vše objektivně, ukročím bokem a netlačím tolik na pilu.
1
1
