Metodický ateismus je klíčovým principem moderní vědecké metody,
který spočívá v omezení vědeckého zkoumání pouze na přirozené
příčiny a jevy. Nejedná se o dogmatické popření existence Boha
(ontologický ateismus), ale o pracovní předpoklad, že vědecké vysvětlení
nesmí záviset na nadpřirozených zásazích...
...a tvrdím niečo iné?...ale nazvať to "metodickým ateismom" je výplod
ateistov, ktorí sa drze miešajú do vedy, dokonca si ju snažia privlastniť -
ktorí sa pokúšajú do vedy vnášať svoje prevrátené konštrukkcie (hlavne
ateistickí filozofi, ktorí ani netušia, o čom je veda), napr.
Dawkins)...isteže, vieme, že Boh nie je objektom vedy, a či je svet pôvodu
bez Boha, ako to tvrdí ateismus, alebo Božieho pôvodu, to sa filozofický
ateista nemôže k tomu vyjadrovať...ateismus drze vnáša do vedy svoje
primitívne konštrukcie...
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
napsal jsi "je to nezmysel, sú to vaše
výmysly, túto terminológiu (metodicky atheismus, ktery je rovnez nazyvany
metodologicky naturalismus) veda nepozná", coz samozrejme neni
pravda.. termin zavedl Peter L. Berger, ktery byl teolog a sociolog, a to
primarne z toho duvodu, aby veda mohla studovat nabozenstvi a nestala se z ni
pritom teologie, takze v zadnem pripade to nebyl tebou zmineny vyplod atheistu -
ackoliv je to termin pochazejici puvodne ze sociologie, tak se pozdeji stal
zakladem metodologickeho naturalismu ve vedach prirodnich,
hlupaku nevzdelanej 