ano, tak nějak. Ateista se nemůže "přinutit" věřit, je tam blok a nejde mu to. Zdá se mu to v rozporu se zdravým rozumem. Takže věří že snad to bude dobré... a že snad osud, náhoda, okolnosti to nějak ovlivní dobrým směrem. A když se tak stane, je rád... že okolnosti, náhoda osud.
Věřícíc člověk toto neřeší protože uvnitř má nastaveno... díky Bohu. Když vše dobře dopadne, ví komu poděkovat. Neděkuje osudu, náhodě ale řekne Děkuji Bože za vše.
