Kiwi, kiwi, ty zase perlíš. Výraz "člověk" označuje konkrétní
individuum a prakticky nemá množný tvar (číslo). Ten si můžeme vyrobit
třeba výrazem "člověkové", nebo "člověci". Ovšem máme zdrobnělinu
"človíček" a jeho množný tvar "človíčkové". Prakticky používáme
výraz "lidé" pro dva a více kusů "člověka".
Zkrátka jeden člověk a druhý člověk jsou "lidé" a naopak jedno individuum
z množiny "lidí" je "člověkem".
No a na konec - homo je latinské pojmenováni člověka. Druh dnes žijících
lidí, dokonce i na Novém Zélandu včetně domorodců Maori, nese označení
podle nomenklatury "homo Sapiens" (člověk moudrý, rozumný) a v Evropě žil
"homo Neanderthalis" (podle prvního nálezu jeho kostí v Neanderthalu).
Carl von Linné (Švéd 18. století) byl vědec a založil dodnes používanou
klasifikaci druhů fauny a flory.
My jsme zařazeni do druhu "homo Sapiens Sapiens" a Neanderthálci do druhu
"homo Sapiens Neanderthalis". V Asii se vyskytoval druh "homo Denis" na Sibiři
a v Tibetu, v Indonesii zase "homo Floresiensis".
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
2
