Ateisté nemůžou mít jednotný deklarovaný hodnotový systém, stejně
jako ho nemají teisté. Tak jako teisty spojuje pouze víra v boha, tak ateisty spojuje pouze nevíra v boha. Existuje celá řada deklarovaných
systémů různých organizací, tak jako různých „církví“ (uvozovky
proto, že u nekřesťanských teistů ten název moc nesedí). Ne každý je
členem něčeho takového, tak jako ne každý, kdo v nějakého boha věří,
je v nějaké církvi.
Hodnotový systém ateisty je osobním systémem v rámci všeobecného
hodnotového systému v rámci daného kulturního kontextu. Teisté to mají
úplně stejně, jen za tím systémem vidí nějakého boha.
Kdo se neizoluje, ten ví. Neschopnost věřících chápat nevíru bych ale
rozhodně nepovažoval za chybu na straně ateistů…
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
