Vezmu to rychle, protože té blbosti už je moc. Vlastnost existuje
samozřejmě i tehdy, kdy nabývá více hodnot naráz. I tehdy je definovaná a
chování objektu odpovídá její vícehodnotě. Svou polohu mají i vlny a
přesto to nejsou body v prostoru. Pravděpodobnost se týká jen některých
vlastností částice, ty amalgame. Ona částice v daném místě samozřejmě
existuje, je tam zastoupena svými vlastnostmi, jen některé její vlastnosti
nenabývají konkrétní hodnoty, nýbrž jakési "povšechné" hodnoty. Zeď
opravdu pevná je (i ten atom) a můžeš se o tom přesvědčit, hlavu k tomu
disponovanou máš. A pořádně se u toho testu rozběhni ať se řádně
přesvědčíš, že se ti ta pevnost jenom nezdá. 
K tomu, aby byla pevná, samozřejmě není nutná
existence člověka. A pokud chceš používat nějaký pojem specificky ve
smyslu, jak je užíván v rámci určité intepretace, jako třeba toho svého
pozorovatele, tak to musíš přirozeně zahlásit. Tedy alespoň je to znakem
inteligence. I když jsi si tím ty své bludy nezachránil. Nepleť si realitu
s jejím formálním popisem. Opravdu to jsou dvě různé věci.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
Intelektuálně jsi na tom vážně bídně,
když dovedeš prohlásit takový protimluv, že je to "prazdny prostor vyplneny
kvantovymi poli". Když tam jsou kvantová pole, tak ten prostor není
prázdný. Prázdný by byl, kdyby tam nebylo prostě nic: žádné částice,
žádné pole. Žádné objekty, žádné síly. Prostor, ve kterém něco je;
který je něčím vyplněn, ten není prázdný (=prostá logika). Když
odstraním popisný formalismus, tak odstraním popis, ale ta popisovaná
částice tam pořád bude, bude se dál projevovat svými vlastnostmi. Popsat
jí můžu klidně jiným způsobem, ne zrovna nějakou takovou funkcí. A
neexistence skrytých parametrů znamená jen tolik, že některé vlastnosti
částic skutečně nejsou pevně dané, tedy že na fundamentální úrovni
panuje indeterminismus. Ale reálným objektem (skutečnou věcí) ty částice
jsou.