To si vymýšlíš. Věda neříká "musí to mít takové a takové
fyzikální vlastnosti, aby to byla hmota". To říká max. filozofie, ale ne
věda. Věda hmotu nijak fyzikálně nedefinuje. Hmota je prostě všechno to,
co reálně existuje, a to samo od sebe (substanciálně), tj. nikoliv
podmíněně jako vlastnost. Bez ohledu na to, jestli je to tvořeno částicemi
nebo polem. Pořád je to "něco". Toto "něco", tato hmota má rozličné
vlastnosti a není důvod, aby ta hmota neexistovala, když nemá vlastnost
"hmotnost". Už opravdu plácáš nesmysly, jenom abys zachránil svoje
vyšinutý představy. Částice po kolapsu zůstává stále tou samou
částicí, jak už jsem psal. Elektron zůstává elektronem, nemění se v
proton, neutron nebo jiný typ částice. Je to tím, že má fixní vlastnosti,
které zůstávají neměnné (kolaps funkce se jich netýká). Nemění se tedy
žádná jeho fyzikální identita, jeho identitou je stále elektron (nikoliv
Karel ani Pepa), pořád má fyzikální vlastnosti elektronu. Napíšeš, že
věda ví přesně, co se děje při kolapsu, a "doložíš" to jednou z
interpretací kvan. mech. a nějakým vágním popisem.
Opravdu nedovedeš rozumět tomu, co ti
píšu. Co to znamená znát přesné fyzikální procesy, které probíhají
při nějakém ději.

Foton je, coby polní
částice, samozřejmě částicí hmoty.


