Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #159080

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 19 hodinami | #159080
Reakce na příspěvek #159062

Ovšem i ta mimozemská civilizace musela nějak vzniknout. Po Velkém Třísku byl Vesmír jen atomární Vodík s jedním procentem atomárního Helia. Postupně vznikaly těžší prvky produkované v gigantických hvězdách, jejichž "popel" dal vniknout planetám.
No a 13,8 miliard našich časových úseků zvaných rokem vznikl i Člověk.
Člověku pak trvalo několik stovek tisíců roků, než si vytvořil bohy a jiné pohádkové bytosti.
Křesťanský bůh je vlastně posledním stvořením od Velkého Třísku. Asi proto je ve velké oblibě a mnozí lidé se mu klanějí a přinášejí mu dary.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 11 hodinami | #159095 (1)

Ano, "zelené mužíčky" jsem uvedl jen do výčtu názorů na vznik a vývoj života.

Teorií kosmogeneze je několik a jejich popularita se mění.
V zásadě může věřící člověk se všemi souhlasit, protože za všemi vidí Stvořitele.
Stejně tak se mění teorie o časových intervalech.
S vědeckým názorem na stáří vesmíru nemám problém. Jak už jsem uvedl, jeho vznik není v Genesis započítán do jednotlivých stvořitelských dnů.
Výraz den zde prostě označuje určitou etapu, jejíž délku neznáme.
Je to patrné ze samotného zápisu, kde se píše o jednotlivých dnech stvoření a vzápětí jsou všechny ty dny shrnuty do dne jednoho.

1. Mojžíšova 2:4 zde používá výraz* bə·yō·wm*, což znamená "v den".