Svět existuje nezávisle na mých vjemech.
Pokud bych to tak nechápal, brzy bych se dostal do konfliktu mezi mým
vnímáním a realitou.
Svět existuje nezávisle na mých vjemech.
Pokud bych to tak nechápal, brzy bych se dostal do konfliktu mezi mým
vnímáním a realitou.
Jenže k tomu světu nemáš přístup, přístup máš jenom ke svým vjemům. Neznáš jiný svět, jinou realitu než své vjemy.
Víme, že naše vjemy vznikají složitou cestou a jsou subjektivní a zkreslené. Ano, jiný svět neznáme, ale předpokládáme jeho existenci nezávislou na našem vědomí a chceme jej poznat různými způsoby, metodami a prostředky.
Jo to je v pořádku, jenom je podstatné pochopit (uvědomit si), že ty naše vjemy, ten náš subjektivní svět našich vjemů pokládáme za ten svět existující nezávisle na našem vědomí. Že z toho neuvědoměle a automaticky děláme jednu a tu samou věc, a přitom to jsou dvě různé věci.
My tím našim světem formujeme ten svět který je pravý a který neznáme
do podoby našeho světa.
To dělá každý člověk. V podstatě svět kalibrujeme, takže ho dostáváme
do souladu s tím co si o něm myslíme a to s určitým zpožděním.
Problém je, že svět Rusáků je kapánek jiny, než svět demokratických
Evropanům. Svět formuje minulost a současnost a to co si myslíme o
budoucnosti. Takže v konečném důsledku člověk formuje to co považuje za
svět realizuje představy o světě a tím ho mění a dává do souladu se
svými představami o světě. 
Vidím to opačně.
Okolní svět je to, co existuje objektivně, a my se snažíme ho vnímat co
nejobjektivněji.
Svět se zrčitě podle našich představ měnit nebude.
To jsou takové filozofické hrátky, které nikam neposunují.
Jednoduše řečeno, jsme stvořeni tak, abychom vnímali svět v rozsahu,
který nám umožňuje v tom světě fungovat.
A máme i schopnost chyby v našem vnímání korigovat
ano. hrátky to nejsou, pokud tě někdo nutí vidět svět stejně jako on, protože to je pro něj jediná správná realita.
Smyslem je porozumět, že tato představa reality má různé hranice a ty se posouvají různými směry dle nastavení našeho vnitřního světa (zkušeností, rozumu, pokory, etc)
ano jsem myslela ve smyslu té prostřední věty "vnímali svět v rozsahu, který nám umožňuje v tom světě fungovat." Sebereflexe a korekce následuje na základě introspekce, tedy pochopení násedků našich činů, odpovědnosti a akceptace svých možností.
Ano.
Moje námitka je, že tím existující svět zpětně neměníme, ale naopak
korigujeme své vnímání a chápání.
to myslím nikdo netvrdil že existující svět měníme, tedy já to z diskuse nevyvodila.
Možná, že opravdu ne. Jsem z toho žonglování s pojmy "volajaký
zmatený". 
Ve skutečnosti je to jednoduché.
Byla nám dána schopnost vnímat okolní svět a na tomto základě si
vytvářet představu o něm, tedy jeho obraz.
Nemusíme stále dokola přemýšlet, že vnímáme obraz stromu, že se nám
ten strom nenastěhoval do hlavy.
Jak například chápeš tato jonatanova slova?
My tím našim světem formujeme ten svět který je pravý
a který neznáme do podoby našeho světa.
Ono je potřeba naučit se rozpoznávat tu psychickou složku od té fyzické, psychické projekce (onen psychický materiál) od oněch smyslových vjemů. To pak postupně vede člověka k uvědomění si toho, že to, co nazývá světem, je ve skutečnosti jeho mentálním obrazem toho světa, který se s tím světem "o sobě" tak úplně nekryje.
Myslím, že psychicky zdravý člověk si nemusí opakovaně ujasňovat rozdíl mezi reálným světem a jeho obrazem v naší mysli.
Tak drtivá většina lidí si neuvědomuje, že má o světě vytvořený nějaký obraz. Ten svůj obraz proto považuje za svět sám.
Drtivá většina lidí ví, že vnímá obraz světa, ve kterém žije.
Je jim jasné, že jsou součástí světa, nikoli že svět je součástí
jich.
Většina lidí se takovou prkotinou asi vůbec nezabývá. Jak vnímají svět koně, jak žížaly, nemá na dění přírody sebemenší vliv.
To není nic filozofického, to jsou neurobiologická/psychologická
fakta. Tak to prostě je.
Svět vznikl někdy v minulosti (snad) a ten vznik popisuje kosmologie, a pak
svět vzniká neustále v našem mozku a ten vznik popisuje neurověda spolu s
psychologií. Vznik v mozku má více aspektů (vznik vjemu + projekce +
počátek vědomé reflexe světa), a ten poslední popisují mýty.