ano. hrátky to nejsou, pokud tě někdo nutí vidět svět stejně jako on, protože to je pro něj jediná správná realita.
Smyslem je porozumět, že tato představa reality má různé hranice a ty se posouvají různými směry dle nastavení našeho vnitřního světa (zkušeností, rozumu, pokory, etc)
ano jsem myslela ve smyslu té prostřední věty "vnímali svět v rozsahu, který nám umožňuje v tom světě fungovat." Sebereflexe a korekce následuje na základě introspekce, tedy pochopení násedků našich činů, odpovědnosti a akceptace svých možností.
Ano.
Moje námitka je, že tím existující svět zpětně neměníme, ale naopak
korigujeme své vnímání a chápání.
to myslím nikdo netvrdil že existující svět měníme, tedy já to z diskuse nevyvodila.
Možná, že opravdu ne. Jsem z toho žonglování s pojmy "volajaký
zmatený". 
Ve skutečnosti je to jednoduché.
Byla nám dána schopnost vnímat okolní svět a na tomto základě si
vytvářet představu o něm, tedy jeho obraz.
Nemusíme stále dokola přemýšlet, že vnímáme obraz stromu, že se nám
ten strom nenastěhoval do hlavy.
Jak například chápeš tato jonatanova slova?
My tím našim světem formujeme ten svět který je pravý
a který neznáme do podoby našeho světa.
Ono je potřeba naučit se rozpoznávat tu psychickou složku od té fyzické, psychické projekce (onen psychický materiál) od oněch smyslových vjemů. To pak postupně vede člověka k uvědomění si toho, že to, co nazývá světem, je ve skutečnosti jeho mentálním obrazem toho světa, který se s tím světem "o sobě" tak úplně nekryje.
Myslím, že psychicky zdravý člověk si nemusí opakovaně ujasňovat rozdíl mezi reálným světem a jeho obrazem v naší mysli.
Tak drtivá většina lidí si neuvědomuje, že má o světě vytvořený nějaký obraz. Ten svůj obraz proto považuje za svět sám.
Drtivá většina lidí ví, že vnímá obraz světa, ve kterém žije.
Je jim jasné, že jsou součástí světa, nikoli že svět je součástí
jich.
Když se lidí zeptáš, tak zjistíš, že o žádném svém obrazu světa nic neví. Svoje vjemy světa považují za svět sám. A že by součástí vjemů byla i nějaká psychická složka, o tom už vůbec nic neví a kolikrát to ani nejsou ochotni připustit, protože své vjemy světa považují za čistý fyzický "odraz" světa.
Většina lidí se takovou prkotinou asi vůbec nezabývá. Jak vnímají svět koně, jak žížaly, nemá na dění přírody sebemenší vliv.
No právě, nezabývá se tím proto, že o tom neví. Přitom je to zásadní pro nabytí síly vůle a vnitřní svobody.
1