Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

neznám nikoho, kdo by začal věřit z důvodu věčného života. A proto to nemůže být podvodem. Leda u sekt.

No protože většina věřících je z tradičních náboženských rodin a takových jako ty je málo.
Věčný život slibovali už steří Egypťané.

Osobně pokládám Egypt za kolébku vzniku židovského monoteismu-víru v JHVH a následně vzniklé křesťanství.

Přesně - co tet víc sleduji pořady o historii Egypta tak se to tam docela často objevuje, však v Bibli je i napsáno přesadil jsem vinnou révu z Egypta.

A na Svaropeterském náměstí vévodí sloup z Egypta :-)

Jé to mi připomnělo tu "magickou" hypotézu, že Mojžíš byl v Egyptě veleknězem Osiridova chrámu a tam se taky naučil magii, a toto tajné vědění skrytých věcí pak vtělil do učení, jehož esoterní (pravou) stránkou je kabala a exoterní (laickou) stránkou je judaismus.

je to sice úsměvné, ale jakým kouzlem měnili egyptští kněží své hole v hady?
řekl bych, že kouzlem papyru a pera...

Egyptským kněžím šlo jenom o Moc to aby mohli vládnout i Faraonům a když jim nějaký Faraon nesloužil tak ho smetli z historie a takovým kouzla moc nejdou :-)

jak moc jim šlo o moc? Moc nebo moc ne?

Tak moc až ztratili MOC :-)

když ztratili moc, tak měli nemoc.

" ..kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí že má..“

To je dáváno jako ukázka nepřímého magického souboje, z něhož Mojžíš vyšel vítězně, protože byl v magii machr.

Mimochodem Egypt je těmito kruhy brán jako magická kultura a jako kolébka magie. Viz Lexikon magie:

Původ kabaly je nejasný: podle legendy sdělil bůh toto tajné učení Mojžíšovi na hoře Sinaj, a ten je dále předal několika vyvoleným. Celá staletí se pak šířilo jen ústním podáním. Neokultisté kladou základy kabaly do V. stol. n. l. a odvozují ji z gnose, což je sporné. Samo slovo „kabala“ je odvozeno ze slovesa „kábal“ („kébil“), které znamená obdržet něco, resp. ze slova „kibbel“, které znamená ústně něco sdělit, obdržet ústní sdělení. ... Zdá se, že nejspolehlivější je spojovat původ kabaly s historickou osobností Mojžíše, neboť na jednom místě v Mišně (sepsané r. 180 n. l. rabínem Judou; tvoří součást talmudu) se praví: „Mojžíš přijal [,kibel‘] Tóru [tj. Zákon] na Sinaji a předal ji [,mesara‘] Josuovi...“ (Pirkej Avot 1,1). Slovo „kibbel“ se zde vykládá jako „obdržet něco seshora“, tedy něco jako zvěstování. Někteří kabalisté odvozují kabalu od praotce Abraháma, jiní dokonce od Adama. Výše citovaná pasáž z talmudu v podstatě říká, že Mojžíšovi se dostalo na hoře Sión božího zvěstování, které předal Josuovi. ... Z toho, co zde řekl bůh Mojžíšovi, je však zřejmě známo jen něco... Máme-li tedy věřit rabínské tradici, bůh sdělil na hoře Sinaj Mojžíšovi tajné učení, které bylo dále po celá staletí sdělováno ústně jen vybraným jedincům. Tímto tajným učením byla kabala. Nabízí se však i jiná možnost vysvětlení původu kabaly, a sice posunout její vznik již do doby odchodu Židů z Egypta, resp. vyjít z legendy o Mojžíšově zasvěcení do staroegyptského tajného vědění (Mojžíš byl vynikajícím magikem, jak opět tvrdí kabalisté, resp. rabínská tradice; a podle bible - II. Mojž. 4 - naučil bůh Mojžíše činit zázraky, aby před faraónem prokázal své božské poslání - avšak faraónovi „mudrci a čarodějové“ dokázali totéž - II. Mojž. 7). Chápeme-li biblické texty také symbolicky, je zde klíčová pasáž, kde praví bůh Mojžíšovi před odchodem „božího lidu“ z Egypta: „Až budete odcházet, nepůjdete s prázdnou. Každá žena si vyžádá od sousedky a spolubydlící stříbrné a zlaté ozdoby a pláště. Vložíte je na své syny a dcery. Tak vypleníte Egypt“ (II. Mojž. 3). V rabínském překladu bible konec této pasáže zní: „zbavíte Egypťany majetku“, přičemž slovo majetek je dáno do závorky. Je pravděpodobné, že zde nešlo o hmotné věci, ale že Židé vynesli z Egypta jeho tajné učení. Přijmeme-li tuto tezi, má kabala původ ve staroegyptském esoterismu, je však současně plodem židovské náboženské tradice a kultury vůbec.

Mojžíš a další věrní Židé dělali vše proto, aby se nezapletli s nějakými kulty nebo naukami.
Později po přijetí Zákona se jednalo hrdelní zločiny.
Kabala a podobné věci byly zakázané.
Talmud je v tomto a dalším nespolehlivý zdroj.

No pokud je aspoň část pravdy na jeho příběhu, tak se mu v Egyptě dostalo vzdělání a zastával dokonce nějaký úřad.
Takže znal podrobně dějiny a zvyky Egypťanů.

Jo to nejspíš jo. Egyptské náboženství určitě znal dobře.

Určitě je znal dobře.
Štěpán ve své řeči uvedl:
(Skutky 7:20–22)
V té době se narodil Mojžíš a byl neobyčejně krásný. Tři měsíce se o něj starali v domě jeho otce. 21 Když ho museli odložit, ujala se ho faraonova dcera a vychovala ho jako vlastního syna. 22 Mojžíše tedy vzdělávali ve veškeré egyptské moudrosti a byl mocný ve slovech i skutcích.
Na druhé straně z Pavlových slov víme, si Mojžíš zachoval víru a poznání, které získal, nepovažoval za něco k chlubení:
(Hebrejcům 11:24, 25)
Když Mojžíš dospěl, díky své víře odmítl být nazýván synem faraonovy dcery 25 a vybral si, že bude raději trpět s Božím lidem než mít dočasný požitek z hříchu.

Jo ono je jasné, že když byl vychováván v Egyptě, tak musel být vychováván v jeho kultuře a tedy musel znát jeho kulturu dobře, včetně jeho náboženství.

Kamrádka je Slovenka, z tradiční křesťanské rodiny a mé velice podobné názory jako já.
Manžel za se říká, že je vlažný křesťan :-)) ale o to nejde, podle mě je křesťanství veřejné přihlášení k hodnotám křesťanství, tedy ke Kristu. Nejde o to bazírovat na slovíčkách, ale doufat a věřit že se domluvíme.

Tak proč vidím v okolí nesváry, závist a neshody mezi věřícími křesťany??