Určitě je znal dobře.
Štěpán ve své řeči uvedl:
(Skutky 7:20–22)
V té době se narodil Mojžíš a byl neobyčejně krásný. Tři měsíce se
o něj starali v domě jeho otce. 21 Když ho museli odložit, ujala se ho
faraonova dcera a vychovala ho jako vlastního syna. 22 Mojžíše tedy
vzdělávali ve veškeré egyptské moudrosti a byl mocný ve slovech
i skutcích.
Na druhé straně z Pavlových slov víme, si Mojžíš zachoval víru a
poznání, které získal, nepovažoval za něco k chlubení:
(Hebrejcům 11:24, 25)
Když Mojžíš dospěl, díky své víře odmítl být nazýván synem
faraonovy dcery 25 a vybral si, že bude raději trpět s Božím lidem než
mít dočasný požitek z hříchu.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
