Co říkal Heisenberg je úplně jedno – nobelovku má za kvantovou
fyziku, ne za důkaz boha.
Mravní zákon je soubor pravidel, která si člověk postupně vytvořil, aby
mohl pokud možno bezkonfliktně žít s ostatními příslušníky svého
druhu. Vrozený není. I tobě musel někdo vysvětlit, že na kyblíček a
lopatičku toho druhého mrňouse nemáš nárok, ale že ti je může, pokud ho
požádáš a pokud bude chtít, půjčit...Souvislost s bohem je ryze
účelová
.1. rešpektujte, že hovoríme o jedinom Bohu, ktorý sa sám prvý zjavil
človeku: Heisenberg Boha nedokazoval v Boha veril ako špičkový vedec, a tak
sa aj vyjadril o mravnom zákone ako dielu Boha, tak to cítil a získal
presvedčenie, tak sa aj vyjadril...veda a viera nie sú v konflikte, je to tak
len u neznalých,
.2. človek sám zo svojej moci nemohol vytvoriť univerzálny mravný zákon
vštepený do každého rozumu, srdca, svedomia (u všetkých ľudí od
počiatku až nanaveky stejný mravný zákon), ...súvislosť s Bohom nie je
účelová, hovorí o tom správne vnímajúci rozum - a len ten, kto
nepoužíva rozum, resp. ho stavia na vedľajšiu koľaj, píše tak ako
vy...
...a poznámka: nie je jedno, čo hovorí Heisenberg, je jedno, čo hovoríte
vy...
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
