Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ještě jednou visitore.

Neurážej ateisty tím jak se vyjadřuješ o ateismu a můžeme se bavit normálne - o všem možném - na Boha máme každý svůj názor - o něm se my dva bavit nemusíme.

Ja tet na FB dostala od věřícího takovouto odpověď:
"Bůh s ateisty nepočítá. Pravý ateista se nezajímá naprosto vůbec o nic duchovního natož Božího."
To se mi taky vidí být hodně přemrštěný, oni věřící asi že ateisty nemaj vůbec rádi :-).
Ale Bůh je má rád :-)

Je boží...auto,jí­dlo,šaty,zvířát­ka...lidi...svět.

A nebo diskuze - ty jsou taky boží :-)

Taky si myslím.
Který se víc podařil : Ateista, který žije poctivě, nekrade, nesmilní, nepodvádí, nepomlouvá, nebo Věřící, co má plnou hubu Boha, ale nedodržuje desatero a "maže" to zpovědí???

myslím že to jsou světské atributy... ten kdo žije poctivě, nepodvádí a nepomlouvá nemusí být vnitřně vyrovnaný a jednat dle Boží vůle... u toho kdo lže a krade vidíme škodiče, ale nevidíme do jeho srdce a taky nevíme. Jen že překáží a lidi přes něj klopýtají... ale to mohou klopýtat i přes toho hodného. V tomhle víra v Boha nespočívá. Nekrást a nelhat, být poctivý jsou spíše pravidla soužití, aby mohlo probíhat v nějakém mírumilovném řádu.

ten kdo žije poctivě, nepodvádí a nepomlouvá nemusí být vnitřně vyrovnaný a jednat dle Boží vůle...
...ide o to, ako to dosiahnuť, je to dnes veľmi ťažké, dnes má človek stovky výmluv, prečo koná tak, ako koná, a prečo to pokladá za správne...je isté, že k tomu treba mať vnútorný systém lásky a spravodlivosti, a ten systém sa dosahuje vo viere v Boha, je nesmierne ťažké ho dosiahnuť mimo viery...ap. Pavel hovorí: už nežijem ja, ale žije vo mne Kristus, a tak konám tak, aby to bolo v súlade s Kristom, a čo je v súlade s Kristom je spravodlivé, poctivé, nepodvádí, nelže, nekradne, svedomie tomu nič nevyčíta...svedomie je rozhodujúci faktor, ktorý kontroluje, či konáme spravodlivo, v súlade s Kristom...

je to dlouhodobý proces a určitě nespočívá na nějakém slibu faráře nýbrž je to vnitřní záležitost, osobní rozhodnutí nikoliv zvenku natlačené či nanucené.

osobní rozhodnutí nikoliv zvenku natlačené či nanucené....presne - ak verím v Boha v Kristovi, plním Božie prikázania spontánne - teda nie je to len prikázanie (prikázanosť) ako, aby som ho plnil, ale prikázanie ako také zrazu nevnímam, ale spontánne (v srdci presvedčený) plním to, čo chce Boh...viera v Boha v Kristovi je o spontánnosti myslenia a činov - ale ide o naladenie srdca pre Boha, a tam nič nie je ako také vnucované, prikazované...

Tomu se říkalo osvobození z Židovského zákona. plníš Boží přikázání, že chceš ne že musíš.

Včera jsem zhlédnul na TV reportáž o vědeckého zkoumání vlivu LSD a Kratomu na lidskou psyche, tedy na mozek lidí. Neshlédl jsem to celé, snad jen půlhodinku.

Šlo o to, že tyhle drogy působí blahodárně proti depresím, oslabují významně myšlenky na suicid v případech, kdy selhávají současná farmaka. To mi připomnělo i dřívější TV reportáže na téma Coky, THC a "kouzelných" houbiček.
Zkrátka, analýza funkcí mozku a propojení neuronů je důsledně zkoumána s cílem pomoci lidem v jejich psychických problémech. To by možná zajímalo i našeho visitora. Také tam bylo mikroskopické video volných neuronů v živném roztoku, jak navazují, ale i přerušují spojení s jinými neurony.

Facit, mozek není hodinový strojek s ozubenými kolečky, ale živý organismus, který se do určité míry průběžně adaptuje na realitu. V ideálním případu s pozitivní adaptací směrem ke spokojenému a kostruktivnímu životu.

"V tomhle víra v Boha nespočívá."

Já dal jen jednoduchou otázku, která nemá s vírou nic společného.
Kvůli jednomu z nich obětoval Otec Syna.

Pokud bych připustil, že vědomí nějakým způsobem pokračuje dál, tak bych řekl, že se spojí do společného vědomí bez rozdílu. Proklamovaná spása je jen nástrojem na ovládání člověka člověkem

Spása je nápravou pádu. Obnovením přirozeného stavu (jednoty, celistvosti) člověka.
Osobně nechápu, jak by se dalo spásou ovládat.

"Osobně nechápu, jak by se dalo spásou ovládat."

Přes kněze a jiné osoby se slibuje spása pro ty, kdo přijmou Krista.
A například Svědkové to vyšperkovali ještě tím - že jen u nich/s nimi přijde spása - prakticky to samé tvrdí visitor77.

ty mluvíš o slibech, nikoliv o spáse... ano, slibem lze ovládat a proto byhcom neměli slibovat.

To slibuje už bible. Ta přímo vysvětluje, co to spása je a proč jí člověk potřebuje. Ale pořád mi není jasné, kde tam je nějaké to ovládání.

Dobře.
Když ti to dojde, jak to bylo/je myšleno, tak budu pokračovat - natahovat se mi nechce.

A nebylo by lepší mi to vysvětlit?

Pád může způsobit zranění, které se u zdravého člověka relativně rychle zahojí.
Lidé, inteligentní lidé, přišli relativně dávno na to jak léčit zlomeniny kostí, jak zašít otevřeně rány a jakými rostlinami utišit bolest a podpořit uzdravování.

Není pád jako pád, pád do hříchu, tzv. Prvotní pád měl za následek strukturální změnu psychiky a ztrátu její jednoty, díky čemuž člověk prodělává psychická zranění (strast). Východiskem z toho (padlého) stavu je přeorganizování psychiky zpět do funkční jednoty. To je cílem všech náboženství.

Proklamace je nástroj, nucení druhého být takový jak chci je nástroj na ovládání, manipulativní řečičky že být hodný je správné... podsouvat druhému pocity viny i když nikomu neuškodil, stresovat děti že z nich nic nebude když neudělají to nebo ono, když třeba nemají dobré známky, dokonce takový nástroj ovládání je vozit děti všude autem, nenechat jim prostor k překonávání překážek, pomáhat s různými zbytečnostmi které si dotyčný může udělat sám. Když je pak odkázaný na sebe, pak se může hroutit.... protože byl příliš dlouho ovládán (rodiči, partnerem, okolím) Víra vede k odvaze jít za svým. Naopak vede k osvobození se od pout

Proklamovaná spása je jen nástrojem na ovládání člověka člověkem..spása sa neproklamuje, je to vrchol Božieho zjavenia, radostná správa, čo sa stane s človekom, ktorý verí v Boha v Kristovi, ktorý koná spravodlivo... je za odmenu vernosti Bohu, života v láske a spravodlivosti­...spása je prirodzenosť, vštepená do každého, ktorý žije spravodlivo v láske, - prirodzenosť, ktorú dal Boh (a vštepil do svedomia) človeku za dobro - za lásku, - spása je prirodzenou odmenou lásky...

visitor - sohlasim -- Spasa je prirozena odmena za lasku.

"Spasa je prirozena odmena za lasku"

Podmíněná - něco za něco - budeš mě milovat a já tě za to osměním.

Nestane se láska k Bohu zištní?

Pak to není láska :-)) To nejde

Něco za něco, nic není zadarmo.
Laskavost pobožných lidí vlastně tvoří a udržuje jejich boha při jeho virtuálním "životu", tedy při jeho virtuální "existenci".

Dalko - Ondi == vite panove co to je vubec laska? Myslim Bozi laska.

Asi ne, ale ty nám to zajisté vysvětlíš.

Ondi - tak vysvetlit neco neni problem --=-= ale aby jste to s Dalkem pochopili pochopili tak nato nemam abychj vam vysvetlil i chapani -- nejsem dokonali.

Takže prdlajz.

Tuším, jak by mohla vypadat.
Ale nějak chybí ta lidská láska k bližnímu - to je to, že Bohu se dává moc a na ostatní nezbude.
Jistota odměny není a ostatní na to doplácejí, protože je mezi lidmi víc nenávisti.

Dalko - v tomhle pripade blizny neni pouze rodina - Tvuj blizny je ten co je jako ty - mysleno obdobne jaky ty sam -- stejnu nazor stejne uznavani - proste stejny pohled na zivot. To je blizny ytvuj

obcas napisu dve pismena :-(((( rozriznul jsem si na prave ruce ukazovacek od nechtu dolu do pilky briska nebo jak se to jmenuje a mam prst zavazaby je sylnejsi musi psat prostrednickem a kdyz se zapomenu tak tuknu s ukazovackem:-)) a napisu dve pismena najednou :-))

stejne pisu blbe:-))

dobrou uz musim sprcha ceka

Trest boží ?

Tvůj bližní je každý člověk - to bys měl vědět.

Takže, když jedu plnou tramwayí, tak je tam několik mých milujících blížních a spousta mých zavilých nepřátel? Rozeznat je nemohu ani určením krevní skupiny.

naštudujte si, kto je blížny, nebuďte ako malé dítě...

Ondi reagoval/kritizoval na kiwiho nevědomost/ne­pochopení o tom, kdo je bližní.
Nastudovat by si to měl tím pádem kiwi.

Je Ondi bližním visitora77 ?

ano, pokud nalezneš Vizitora někde zraněnéh ležet a on potřebuje pomoci či zachránit.

Stejná situace by byla klidně i ve válce kdy někdo nalezne zraněnéh člověka... co s ním? Pomoci mu nebo ho tam nechat? Nebo h udat? Schvávání židů za války, byli to bližní? Bližními se stávají v momentě kdy cítíme že potřebují pomoci a uděláme to.

V Bibli je to krásně vyjádřeno tím, že kolem okradeného a zraněného procházeli jeho vlastní lidé, překročili ho a šli dál Měli povinnosti, někam spěchali, měli jiné myšlenky. Ale všiml si ho Samaritán a v ten moment se stal bližním on i ten zraněný.

Tady jde podle mě o to, jak jednáme v konkrétní situaci, kolik toho obětujeme nezištně ze svého času a prostředků pro druhého, který opravdu je na tom zle. a potřebuje postavit na nohy.

iste, je!

I ve válce tedy se bližní vzájemně zabíjejí. Pošlou raketu s bombou do města a je jim jedno kolik bližních povraždí.
Dobře jsis' to sesumíroval kiwi. Gratuluji.

bližný jsi ty, když pomůžeš někomu v nouzi (aniž bys sám sebe zlikvidoval, to by jsi byl pak hloupý)

Je to krásně popsáno v příběhu o milosrdném samaritánovi.